Lidská konference “Koučink v praxi”

20151120_133839Koučinkportál jako jeden z mediálních partnerů akce nemohl chybět na v pořadí již třetí konferenci koučování, která nesla podtitul Boříme mýty o koučování a pořádala ji Asociace integrativních koučů (dále jen AIK). Pokusím se krátce shrnout vám, kteří jste se ve dnech 20. a 21. listopadu do ostravského hotelu Harmony Club nedostali, co se zde událo a jaké to bylo.

Přátelská atmosféra se slovy jen těžko zprostředkovává, nicméně se ji pokusím co nejvíce přiblížit. Podělím se s vámi také o některé hlášky, které zazněly, i přesto, že přijdou o svou autentičnost a situační vtipnost, protože prostě stojí za to. Bez mučení přiznávám, že vám neřeknu všechno. Ne snad, že bych nechtěla, ale jednoduše jsem neviděla a neslyšela všechno.

Na rozehřátí

Celou konferencí se lnula vtipná a uvolněná atmosféra a slogan AIK, Lidé lidmi, jsem doslova prožívala. Lehká úvodní nervozita se vypařila s prvním smíchem publika, který přišel nečekaně rychle. Úvodního slova se ujala konferenciérka Romana Řezníčková, která se kromě přivítání úctyhodných 72 účastníků z řad interních a externích koučů, personalistů a zájemců o koučování,  podělila s výsledky své vlastní ankety, kdy se různých lidí zeptala “Co je to koučování?”
Dozvěděla se následující:

→ tlak na lidi, aby podávali lepší výkony

→ prostor, kde dostávám rady od kouče

→ prostor, kde získávám informace od kouče

Nikdo dle jejích slov ani náznakem neřekl, že je to něco ve smyslu práce se svým vlastním potenciálem, lepší porozumění sobě samému apod. Asi vás to nepřekvapí. Stále přetrvává mýtus, že kouč někomu radí.

Cesta k moudrosti

Jako první vystoupila, cituji konferenciérku: “…nezdolná bojovnice, pro níž je každá překážka výzvou, a jejíž nejvyšší hodnotou je moudrost”, prezidentka AIK, Jana Mynářová. Ta kromě představení relativně mladé organizace (AIK je zde 3 roky) s již téměř 30 členy vystoupila s přednáškou o cestě k moudrosti.
Moudrost chápe jako schopnost se stále a stále vracet ke klidu mysli, správně se rozhodovat a eticky jednat. Také jako schopnost přijmout a vyrovnat se s utrpením. Jana se zabývá zejména všímavostí a publiku tak dala ochutnat, co to vlastně je, jednoduchým cvičením se zaměřením se na dech…

Zkuste si ho také: Povšimněte si, že dýcháte… Kde v těle dech cítíte? Zamávejte rukama a všímejte si, jak vzduch proudí skrze vaše prsty… Uvědomte si, že jste ve vzduchu ponořeni jako rybičky v akváriu. Právě jste byli tady a teď tělem i myslí. Příliš jednoduché? Tak zkuste vnímat jen dech třeba 5 min. …

Silné téma moudrosti pojala mimo jiné i v souvislosti s vývojem asociace, kterou vede, a zamyslela se nad jejím současným stavem z hlediska metodiky, kterou se inspirovala v knize Zrození kmenového vůdce. Otázku, kde se zrovna jako asociace nacházejí nechala nezodpovězenou, nicméně nabídla k úvaze posun z 3 na 4, od “JÁ” k “MY”.V závěru svého vystoupení, které bylo v kuloárech hodnoceno tak, že mu nechyběla dávka pokory, Jana pozvedla symbolické kladivo a vyslovila přání splnit hlavní cíl konference zbourat mýty o koučování a nejen něco zbourat, ale také místo nich postavit něco nového, užitečnějšího…

S humorem o metodách vzdělávání

Další přednášku vyšvihla Jana Trdá, ze vzdělávací společnosti Erudio Patria, s.r.o. Od začátku přiváděla publikum nejen k úsměvům, ale doslova k výbuchům smíchu v tom nejpozitivnějším slova smyslu. Jana se věnovala metodám vzdělávání a otázce, kdy je vhodný koučink. Zdůraznila mimo jiné, že koučink není technika, ale metoda.
V úvodu navázala na konferenciérku Romanu, se svým miniprůzkumem tentokrát z prostředí internetu. Ke koučování našla následující nabídky:

→ Náš server přináší rozhovor a chat s kariérním koučem. Chcete poradit? Napište nám…

→ Příběh životní koučky A….  “Když lidem radím, přináší mi to radost.”

→ Společnost N… využívá k rozvoji svých manažerů kouče, kteří dokáží vyslechnout i poradit v každé situaci

→ Vyšla E-kniha zkušeného kouče R… Je plná příběhů o tom, jak kouč dokáže správnou radou změnit život

Jana své téma představila zejména na zjednodušeném modelu hodnocení vzdělávání nedávno zemřelého Donalda Kirkpatricka, který upravila v rámci svého doktorského výzkumu, a doufala, že jmenovaný autor nezemřel kvůli změnám, které v modelu udělala. Janina přednáška byla nejčastěji zmiňována jako nejpovedenější přednáška v závěrečných hodnotících dotaznících. Nedivíme se tomu, když se v ní snoubila akademická přesnost s neskutečným smyslem pro humor.

pp
Upravený model hodnocení vzdělávání Donalda Kirkpatricka

Zkušenosti s interním koučováním ve firmách

O interním koučinku ve firmách hovořili Šárka Gřundělová, HR manažerka z GE Money Bank a Adam Wojtovič ze vzdělávací společnosti Eschola, v.o.s. Šárka prozradila, jak se to vyvíjelo s koučováním u nich v bance, kde se nechali proškolit v koučinku interní zaměstnanci. Zhodnotila to tak, že je vhodné do koučovacího výcviku zapojovat i osoby mimo HR a procvičovat koučování v triádách. Změnou do budoucna by mělo být vytvoření lepších podmínek pro další rozvoj.

Adam se podělil o zkušenosti se zaváděním interního koučování u svých klientů a následným průzkumem, co se ve firmách dělo po výcviku interních koučů.
Zajímavými informacemi bylo, že:

→  ve firmách koučují ze 60 % interní lektoři, lidé z HR, ze 40 % však také linioví či projektoví manažeři

→  1/3 absolventů výcviku uplatňuje pouze koučovací přístup v managementu, další třetina koučuje 2-3krát za čtvrtletí a poslední třetina koučuje i každý týden

Interní koučink je podle Adama ještě v plenkách. Klienty interních koučů bývají naprosto minimálně přímí podřízení, ve více než polovině případů jde o kolegy, dále podřízené kolegů a talenty ve firmě. Při zavádění musí mít vedení jasnou představu o strategii, jak koučování podporovat, zejména jak zajistí interním koučům přísun klientů.

Koučování pomáhá i pracovníkům ve výrobě

Ptá se manažer pracovníka výroby: Tak jak se vám líbí naši koučové?” Pracovník odpovídá: “No nevím, oni toho moc neví, jen se ptají…”

Další mýty, např. že koučink je jen pro vrcholový management nebo že kouč nic neumí a v podstatě nic nedělá, jen se ptá, přišly zbořit Radka Šušková ze vzdělávací firmy New Dimension, s.r.o. a Maryla Adamčíková z tiskárenské společnosti FINIDR, s.r.o., kde koučují zaměstnance ve výrobě.

Společně se dámy shodly se na tom, že koučink je poctivá mravenčí práce a je pro všechny, kteří chtějí, nejen pro management. Zmínily svou zkušenost, že když se “osvítí” jeden nahoře, až dolů to nedopadne… Jinými slovy, koučovat nestačí jednoho manažera, aby byl cítit dopad v celé firmě. Radka Šušková dále prozradila v čem se koučink ve výrobě liší a v čem je stejný jako koučink pro vrcholový management. Principy jsou dle jejích slov stejné, je ale třeba hledat jiný přístup.

Shody:

1) používané metody

2) kouč musí být stejný profesionál

Rozdíly:

1) Příprava – delší čas potřebný k vysvětlení pojmů

2) Místo koučinku – výroba, pracovní linka (jejich prostředí)

3) Čas – kratší, zato častější setkání, než při koučování v kanceláři

4) Důvěra – vybudování důvěry, přesvědčení o nemanipulaci trvá trochu déle

5) Slovník – hledání společného jazyka (převádění do jazyka výroby…)

A pak přišlo bubnování…

Po obědě měli účastníci možnost se ještě více uvolnit v rytmu afrických bubnů. Manželé Plecháčkovi z Muzikohraní, kteří nás bubnováním provázeli, všechny nejprve uklidnili, že rytmus má každý, komu tluče srdce. Chvilku jsem sice zaváhala a zkontrolovala si tep, ale nakonec jsem si těch poobědových 30 afrických minut skvěle užila, stejně jako ostatní.

O koučování ve školách a supervizi

Zkušenosti se zaváděním koučování u pedagogických pracovníků i při práci s dětmi pohovořily Sylvie Navarová a Jana Zouharová ze Školy manažerského rozvoje s.r.o. společně se zástupci škol od mateřských až po vysoké. Učitelé ze všech úrovní škol procházejí 80ti hodinovým koučovacím výcvikem, a tak se mohli podělit o výsledky své práce. Koučování se osvědčilo při vytváření vize školy, plánování akcí, plánování osobního rozvoje učitelů, vedení pohospitačních rozhovorů, skupinových aktivitách v adaptačním týdnu, jednání se zřizovatelem, rodiči, kolegy i dětmi. Cílem byla aktivizace, nastavení konstruktivní komunikace, posílení spoluzodpovědnosti a pozitivního myšlení. Ředitel základní školy přiznal, že při zavádění koučinku do své školy musel překonávat konzervativní přístup kolegů, jejich předsudky a také zvládnout techniku dotazování. Kladení otevřených otázek vyžaduje změnu myšlení, a to chce čas. V dlouhodobém hledisku se to však vrací ve zlepšení komunikace, rozvoji školy i osob, které společně sdílejí tento prostor.

Se svým integrativním přístupem v supervizi se podělil Rostislav Honus

Koučování má svou nezastupitelnou roli i v neziskové oblasti a osobou, která z Asociace integrativních koučů má nejširší zkušenosti s koučováním při vedení supervizí, které chápe jako nástroj celoživotního učení, je Rostislav Honus. Věnuje se individuálním, týmovým i manažerským supervizím, které mají podpůrnou, rozvojovou i řídící funkci. Rosťa zmínil, že organizace vnímá holisticky v kontextu systému řízení, procesů, kultury a vztahů. Prostřednictvím existenciálního přístupu podporuje práci, která dává lidem smysl. Zamýšlel se nad riziky povinné nebo nařízené supervize, která spočívají zejména v přístupu zaměstnavatele ve smyslu „Opravte mi pokaženého zaměstnance“, což na straně klienta přirozeně vzbudí nedůvěru, obavy a strach. Rizikem je pak nízká nebo žádná aktivita zaměstnance. Svou roli pak hraje to, jak je v zařízení vedena komunikace o smyslu o přínosu supervizní práce a naprosto stěžejní je dodržování hranic s ohledem na pocit bezpečí supervidovaných.

O strachu, koučování nezaměstnaných a tématu „šachy mimo šachovnici“

Filozoficky a jako příležitost k seberozvoji byla pojatá přednáška o strachu, se kterou se představila Renata Václavková, členka asociace. Inspiraci čerpala z knihy Základní formy strachu Fritze Riemanna, která popisuje osobnostní typologii jejíž základ tvoří čtyři potřeby či tendence člověka – potřeba samostatnosti, sounáležitosti, stálosti a změny. Osobnostní typy se pak liší tím, která z těchto tendencí je převládajícím zdrojem úzkosti a strachu v životě člověka.

Praktické bylo naopak téma Koučování pro nezaměstnané zkušené a cituji “stále šťastné” Martiny Martuškové z firmy Anulika, která uvedla své postupy při práci s touto cílovou skupinou v rámci projektu FDV “Pracovní návyky”. Nechyběly ani její příklady dobré praxe. K Martině, která prý ujíždí na životě, se váže krásná hláška jejího kolegy “Nevím na čem jedeš, ale ber toho půlku!”. Čekali byste, že na konferenci o koučování zazní rap? Já také ne. Ale Martina tento hudební styl dokázala elegantně vplést do svého tématu koučování nezaměstnaných.

Závěrečný tah prvního konferenčního dne udělali pánové Miroslav Marek z Productive Systems s.r.o.  a Sergej Berezjuk z FIDE (Světová šachová federace) přednáškou na téma Šachy mimo šachovnici, ve které představili práci na rozvoji dětí pomocí hraní šachů. Děti prý hrají tak, jací opravdu jsou. Nabízejí tak alternativu školám, kde pro rozvoj osobnosti jako takové není většinou prostor.
Komu se nechtělo domů, mohl ještě po oficiálním skončení vytvářet sítě při večerním networkingu. Já jsem “běžela” za dětmi. Po celém dni s tátou chtěly také networkovat s maminkou.
Pokud vás zajímá podrobnější obsah přednášek sledujte náš portál. Budeme mít pro vás i nějaká videa.

Sobota ve znamení workshopů

Teprve na workshopové části konference pro mě začal ten správný networking. Při práci ve skupinkách se seznamuje jedna báseň. Nejlepším workshopem byl vyhlášen ten Adama Wojtoviče z Escholy, INTUICE PŘI KOUČOVÁNÍ, kde prakticky ukázal dva konkrétní nástroje, které lze využít při rozhodování klientů – vizualizační techniku Cesta a Hození mincí. Pří házení mincí funguje jednoduchý princip. Nikdy to nemáme 50:50, vždy některá varianta o vlásek převažuje, jen si toho často nejsme vědomi. Tak to zkuste, hoďte si, a než na minci pohlédnete, uvědomte si, co CHCETE, abyste našli. A když to (ne)najdete, co to s vámi dělá?
Já absolvovala ještě SEBEKOUČOVÁNÍ ke zvládnutí cizího jazyka Petry Klapuchové. Ta představila velmi pěknou práci s koučovacími kartami a jejich následné využití pro škálu. Dále sdílela tipy na koučovací otázky se zaměřením na konkrétní motivaci, výsledky či kroky. Na workshopu zazněla pro mě přínosná myšlenka, že zvládnutí jazyka nezáleží na nějakém talentu, ale na tom, jaké máme o sobě nebo o jazyku samotném přesvědčení. Také mě překvapilo, že si zvládnutí jazyka můžeme ve své hlavě nastavit jako dlouhodobý spíše než krátkodobý projekt. Angličtinu se Petra naučila za 13 let a zatím poslední šestý jazyk asi za 1 měsíc. To mi potvrzuje, že to může fungovat.
Další zajímavé workshopy např. o emoční inteligenci, předsudcích, future dialogu, konfliktech a empatii proběhly bez mé účasti. Vždy mě irituje, že nemohu být na všem, ale alespoň mě to nutí prioritizovat a zamýšlet se nad tím, co v danou chvíli nejvíce využiji.

A to je konec přátelé

Z konference jsem si kromě letáčků a propisky odnesla také pár konkrétních koučovacích metod, seznámení s inspirativními lidmi, pár let života navíc díky přítomnému smíchu a v neposlední řadě celkově příjemný zážitek spojený s dobrým pocitem, že pro osvětu koučování a toho čím doopravdy je, bylo touto konferencí uděláno opravdu hodně.

AIK si za ni zaslouží velký dík.

Šárka Jurečková

The following two tabs change content below.
Šárka Jurečková
koučka, lektorka, zakladatelka Koučinkportálu
Sdílet článek

Moho by Vás také zajímat