Norbert Riethof – Koučování je způsob nového pohledu na svět

norbert riethof

 

Norbert Riethof se věnuje koučování od jeho počátků v ČR a patří ke zdejším průkopníkům oboru. Nyní působí v radě EMCC Czech a v praxi jako exekutivní kouč, lektor a konzultant. Na evropské úrovni se věnuje mezinárodním akreditacím pro kouče a mentory, jejich rozvoji a následné implementaci v Česku. K rozvoji oboru přispívá i tím, že profesionálně vzdělává kouče a manažery. Je také zakladatelem a ředitelem Coaching Systems. V současné době dokončuje svůj výcvik v logoterapii a existenciální analýze. Norberta jsem vícekrát potkal na různých vzdělávacích akcích a setkáních koučů. Slyšel jsem, že sebevzdělávání je pro něj důležité. Otázkou na rozvoj jsem také zahájil náš rozhovor. 

 

 

Norberte, když pracujete na svém rozvoji, máte někdy pocit, že by mohlo být hotovo, nebo jsou za jedněmi dveřmi jen další dveře?

Jsou tam jiné dveře. Zase trošku jinak barevné dveře. Myslím si, že ta cesta je nekonečná. Dokud chce člověk dělat profesi kouče, musí na sobě pracovat. Stejně jako v jiných oborech, kde musíte sledovat, co se děje, jak vy to reflektujete, co vlastně klient chce a jak tomu rozumí. Velmi důležitá je také vlastní supervize kouče.

V jakém stavu si myslíte, že je v ČR vzdělávání koučů? Máme si z čeho,
a kvalitního, vybírat ať už mezi základními výcviky, nebo v navazujících programech?

To je velice dobrá otázka. Myslím, že nějaký solidní základ tu máme. Do jisté míry se tato otázka netýká jenom České republiky, ale i dalších evropských zemí. A je mnoho dalších zemí, kde je koučování ještě v plenkách. V Česku se v posledních letech objevilo mnoho a mnoho koučů, nebo jen lidí, kteří si tak říkají. Stačí zadat toto slovo do vyhledavače. Postupem času se však – jako jiné oblasti lidské činnosti – tento obor profiluje, profesionalizuje. Z mé zkušenosti se ukazuje, že základem by určitě měl být certifikovaný výcvik, to je dnes v podstatě nutnost. Od klientů totiž stále častěji slyším otázky směrem k akreditacím a certifikacím. Považují je při výběru kouče za důležité.

Kdybychom to měli přirovnat k člověku: máme novorozence, kojence, batole atd., kde myslíte, že je koučování v ČR?

Jsme někde mezi pubertou a adolescencí. Občas vidíme docela zralé projevy, jindy zase klackovité, rebelující a vymezující se. Je tam patrné hledání identity. Pořád spolu soutěží určité nomenklatury v koučování, kdy se koučování rozděluje podle různých směrů, jako systemické, gestalt, psychodynamické, somatické koučování. Někdy se to vymezuje pomocí oblastí, ve kterých koučování působí, jako exekutivní nebo byznys koučování, kariérové koučování, životní koučování atd. V něčem to je ještě takové nepřehledné, chaotické. Koučování se však bude jako inovativní obor vždy inspirovat novými myšlenkovými směry a trendy ve vzdělávání a rozvoji. V současné době se např. nově vymezuje individuální koučování od týmového. Namísto tradičního školení dovedností v týmu je zde poptávka po týmovém koučování jako účinném nástroji pro rozvoj týmu. Tým si může vyjasnit své cíle, naučit se řešit konflikty, navzájem se v týmu více respektovat.

Jedna z věcí, která koučování při dospívání čeká, je tedy vědět o sobě, jaké má směry a dostat do toho určitou transparentnost?

Určitě. A velmi bych si přál, aby se sblížily některé oblasti, například psychoterapie a koučování. British Psychological Society má vedle sekcí jako je například psychoanalýza a gestalt terapie také coaching psychology. Na univerzitách se tam studuje mentorování a koučování jako postgraduální obor. Tohle nás tu ještě čeká. Bude třeba více si naslouchat, pochopit se a integrovat. Koučování není přímou konkurencí psychoterapie. Ve skutečnosti spíše zaplňuje určité prázdné místo, které se nachází mezi životem bez problému a s velkým problémem. Většina z nás v určitých fázích života něco řeší, ať už v osobní či pracovní rovině, neznamená to ale, že hned potřebujeme psychoterapii. Právě v takové chvíli může být koučování vhodným nástrojem, jak najít svou cestu.

Pojďme ještě zpátky ke vzdělávání koučů. Řekněme, že mám nějaký základní cca 80ti hodinový koučovací výcvik, co dál? Máme dostatečně široký a kvalitní výběr?

Je pro mě těžké hodnotit to objektivně. Když si vybírám své další vzdělávání, tak se dívám po různých akcích u nás i v zahraničí. Může to být nějaká výrazná osobnost, nebo nějaký směr, který vás zajímá. Také vybíráte podle toho, do jaké míry to sytí vaše osobní potřeby, což pak zase nemusí být tolik využitelné na trhu. Ucelená nabídka určitě není. Jsou to stále ještě střípky a člověk si je vyhledává podle toho, jak to s ním rezonuje, kde se cítí dobře. Nejdůležitější je ale další práce na sobě formou supervizí a reflexe své práce.

Často potkám kouče, který propojí nějakou jinou činnost s koučováním
a hodně ho to inspiruje. Například nějakou oblast umění. S čím to podle vás souvisí?

Je to velká otázka do budoucnosti, jestli se “čisté” koučování v takové té obecné podobě udrží, nebo to sklouzne ke specializaci koučů pro různé oblasti lidské činnosti. Spíš bych viděl to druhé. Podívejme se na vývoj psychoterapie za posledních 100 let, kde jednak docházelo k neuvěřitelné diverzifikaci a k vytvoření zdánlivě nepřekonatelných bariér, ale také k velkým momentům integrace, kdy se směry opět propojily, aby se později znovu rozpadly. Podobný průběh v koučování vidím také. Pořád ale nesmíme zapomínat na to hlavní, k čemu tu koučování je.

K čemu tu koučování je?

Koučování je určitý způsob dívání se na svět. Musíme mít vždycky na paměti příjemce koučování, čili klienta, případně organizaci, pro kterou pracuje. Někdy stačí, že tam s tím druhým jste a zaujímáte nehodnotící postoj. Je za tím obrovská pokora, že ten druhý ví o sobě a své situaci více než já. Mými klienty jsou především ředitelé z velkých korporací a vyšší manažeři firem. Smysl koučování vidím v dialogickém utváření prostoru pro to, aby se klient ve své situaci lépe vyznal, lépe se zorientoval ve svých potřebách a pocitech. Právě to pak lídrům umožní lépe se rozhodovat – v souladu se svými potřebami a potřebami své firmy.

The following two tabs change content below.
Pavel Wieser

Pavel Wieser

kouč, student psychologie a člen prezídia České asociace koučů
Sdílet článek

Moho by Vás také zajímat