Kde se koučink vzal

Dávná historie

První náznaky koučovacího přístupu můžeme vysledovat již před 2000 lety u řeckých filozofů Sokrata a jeho žáka Platona.

Sokrates se svým vedením dialogu jako neustálého ověřování dosavadních poznatků a jejich porovnávání s jinými snažil své studenty přivést k novému poznání. Kladl zvídavé otázky, které vedly jeho studenty k nalezení pravdy.

„Z Platónova podobenství s jeskyní[i] lze vyčíst základní myšlenky rezonující s koučinkovým přístupem:

  • Objektivní realita neexistuje. Naše realita je nám zprostředkována vždy jen našimi smysly.
  • Svým mentálním nastavením, formujeme své okolí a spoluvytváříme tak svou realitu.
  • Člověk je tedy za svou realitu zodpovědný.
  • Druhého člověka nikdy nemůžeme zcela pochopit a díky tomu ani opravit.
    To může jen on sám, nicméně mi mu vhodnou technikou můžeme pomoci, aby našel svou cestu.“

BROŽOVÁ ŠEVČÍKOVÁ, Karolina. Koučink [online]. 2012 [cit. 2013-08-30]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Iva Burešová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/253294/ff_m/>.)
Citováno s laskavým dovolením autorky

Nedávná historie

„Pojem koučink byl původně spojen s oblastí sportu. Traduje se, že tato technika vznikla, když vedení sportovce musel převzít trenér, který danému sportu vůbec nerozuměl. Nemohl svěřence vést, musel se od něj nejdříve učit. Zajímal se o to, jak sportovec dosahoval výkonu, co pro něj dělal, co potřebuje k tomu, aby odvedl plnohodnotný výkon atd. Posléze se ukázalo, že sportovec zvýšil svou výkonnost podstatně více než s předchozím trenérem. Princip koučinku byl na světě (Parma, 2006).

Základy současného koučinku položil tenisový odborník, učitel z Harvardu Timothy Gallwey, který se v 70. letech začal intenzivně zabývat teorií výuky tenisu, lyžování a golfu. Soustředil se na to, co se v průběhu procesu učení odehrává v mysli a těle hráče, podle něj je totiž stav naší mysli mnohem silnějším soupeřem, než je hráč na druhé straně dvorce (Whitmore, 2007). Gallwey se stal průkopníkem sportovního koučinku, jeho doménami je tenis, golf, lyžování.

 Další významnou osobností, která stála za rozšířením koučinku směrem do Evropy, je Sir John Whitmore. Tento původně automobilový závodník se během své stáže v USA seznámil s Timothy Gallweyem a jeho způsob práce s lidmi ho natolik zaujal, že se rozhodl nejen ho sám používat, ale šířit i po svém návratu na Britské ostrovy (Whitmore, 2007) Tato dvě jména jsou nezpochybnitelně spjata se vznikem koučinku a především jeho transformací ze sportovního prostředí do oblasti vedení lidí ve firemní praxi.

Metoda koučinku jako přístupu k práci s lidmi v obchodní sféře vznikla v 70. letech 20.století ve Spojených Státech Amerických a v amerických podnicích označuje styl vedení zaměřený na osobu a rozvoj, který měl spolupracovníky podněcovat k dalšímu osobnímu růstu a ke zlepšování výkonnosti (Fischer-Epe, 2006) V Německu se myšlenka koučinku rozvíjí od začátku osmdesátých let pod označením vedoucí pracovník jako kouč. Tento přístup se postupně rozšířil z odbytu i do dalších sekcí podniku. Současně se od poloviny 80. let vyvíjí pojem koučink jako profesionální poradenství pro vedoucí pracovníky.

V Česku se koučink začal rozvíjet v 90. letech 20. století s tím, jak se otevřely hranice západním směrem. K zatím největšímu rozkvětu došlo v prvním desetiletí 21. století. S příchodem nadnárodních společností na český trh se do jejich dceřiných firem začaly přenášet praktiky používané v zahraničí a s nimi i koučink zaměstnanců.“

  BROŽOVÁ ŠEVČÍKOVÁ, Karolina. Koučink [online]. 2012 [cit. 2013-08-30]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Iva Burešová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/253294/ff_m/>.)

Citováno s laskavým dovolením autorky

Více o historii koučinku naleznete v odkazech níže:

V českém jazyce:

http://koucinkcentrum.cz/article/prvni-byl-sokrates

http://is.muni.cz/th/253294/ff_m/  (str. 8)

 

V anglickém jazyce

http://coachinghistory.com/resources/presentations/

http://coachinghistory.com/resources/videos/

http://coachinghistory.com/resources/phd-dissertation/


[i] Otroci sedící v jeskyni na její zdi vidí obrazy, které pokládají za skutečnost. Když je jeden z nich násilím vyvlečen před jeskyni a pozná skutečný svět, vrátí se do jeskyně a snaží se ho popsat svým druhům. Nikdo mu však nevěří.