Bublina nicneřešení

never your mind photoČistá hlava, bez tlaku, žádné pochybnosti, nulová nervozita, čistá mysl, vnitřní klid…

I toto je sport. Díky zkušenosti s několika mladými sportovci se opět potvrdilo, jak důležitá je mentální stránka výkonu. Jak to souvisí s koučováním? Koučování pomáhá odhalovat brzdy a omezení, které brání realizaci lepšího výkonu, a následně s nimi aktivně pracovat. Hlava plná pochybností, vysoký stupeň nervozity či sled sebezničujících myšlenek takovými brzdami jsou.

Jeden z mladíků našel pro tento stav krásné pojmenování: BUBLINA NICNEŘEŠENÍ. Řekl doslova:

Chci být v bublině nicneřešení

Marek je mladý hokejový brankář. Chtěl by najít v zápase stav “nicneřešení“. Vždy, když se soupeř zmocní puku na druhé straně kluziště, začne se mu v hlavě odehrávat stejný příběh. Vypadá asi takto:

„Teď to nesmím pokazit. Nesmím udělat chybu. Nejlepší by bylo, aby se vůbec nedostali ke střele. Bojím se, že to pustím a dostanu gól. Hlavně ať se akce přeruší včas. Nesmím dostat gól…“

Jsme zajatci sebezničujících předpokladů

Co vůbec sportovci “řeší“, když podávají svůj výkon? Jak to, že se nesoustředí jen a právě na výkon? Čím a proč se nechávají rušit od svého nejlepšího výkonu?

Každý to máme jinak, každého z nás vzdaluje od nejlepšího výkonu něco jiného. Během života jsme se obalili mnoha slupkami různých omezení a to pravé, ryzí jádro, je ukryto hluboko uvnitř. Jsme zajatci sebezničujících předpokladů, katastrofických scénářů, pochybných myšlenek, malé důvěry ve vlastní schopnosti, zničující kritiky těch, kteří nás někdy negativně hodnotili. Není potřeba pokračovat, doplňte si sami. Je však důležité vědět, že s jakoukoliv z těchto brzd můžeme aktivně pracovat až ve chvíli, kdy si ji plně uvědomíme a přijmeme ji.

Michal je mladý fotbalový brankář. Jeho pracovitost je neuvěřitelná a vyhlášená! Nemotivuje ho však radost z posunu, ale strach z neúspěchu a hodnocení druhých lidí. Jeho příběh a tok myšlenek vypadá často takto:

„Chtěl bych si věřit, ale nevěřím si. Bojím se. Mám strach, co si o mě řeknou druzí lidé, když se mi něco nepovede. Třeba když kopu od brány, mám strach, že se to nepodaří a bojím se reakce trenéra. Nebo když hrajeme proti silnému soupeři, už před zápasem mám strach, že dostanu hodně gólů. Co si o mě pak spoluhráči pomyslí? Jejich povzbuzení mě spíše demotivuje, protože mi připomíná moje vlastní chyby a selhání…“

Co by řešila bublina nicneřešení? Jak to v ní vypadá?

Je tam klid a důvěra. Je to místo, kde jsou všechny rušivé vlivy v dostatečné vzdálenosti od výkonu sportovce. Jsou z dohledu jeho pozornosti. Potenciál a předpoklady sportovce k výkonu jsou tak připraveny k plnému využití. Sportovec je napojen na to nejlepší, co v sobě má. Stačí popustit otěže a dát svému potenciálu volný průchod…

Když je v té bublině tak dobře, jak se do ní dostat?

Odpověď je snadná, realizace stojí osobní vklad a práci. Jen pravidelným tréninkem je možné posílit své schopnosti.

Stejně jako rozvoj kondice či dovedností, také mentální příprava je trénink a vyžaduje čas, úsilí, zaujetí, jasné směřování a trpělivé pozorování. Postupným objevováním stavů, které sportovce omezují a následným napojováním se na stav, který vede k uspokojivějším výsledkům, se může sportovec více přiblížit svému absolutnímu výkonu. Práce s vlastní pozorností je klíčovým faktorem a určí, jak moc se to bude dařit. Okřídlená a známá věta “kam míří naše pozornost, tam to roste“ platí i v tomto případě. Bez ohledu na to, jestli ji směřujeme negativním či pozitivním směrem. Každá situace je v jádru neutrální, význam ji přisuzujeme sami. Stejně tak jako tlak, který přináší sportovní boj. Jeho povaha a síla je čistě individuální záležitostí. Je tedy na nás, jak se naučíme se svou pozorností pracovat a čemu ji budeme věnovat…

Myšlenka: Ať vidíte něco negativně či pozitivně, vždy máte pravdu. Svoji pravdu.

Marek a Michal se i přes svoje mládí mohou učit pracovat s rušivými vlivy. Prvním krokem je přiznání si, že je něco opravdu ruší a vzdaluje od dobrého výkonu. Nehodnotící popisná zpětná vazba pomůže zvědomit si jednotlivá místa, která ruší během výkonu. Oba dva mají své pocity a něco se v nich děje. Něco vidí, slyší, cítí, analyzují. Oba dva se začínají sami sebe ptát, co to je a uvědomovat si, co jim tento stav přináší. Už jen toto nenásilné pozorování může přinést více klidu a přiblížit je stavu, který nazývají bublina nicneřešení…

Koučovací otázka: Co mi během zápasu brání v dosažení nejlepšího výkonu?

 

The following two tabs change content below.

Mohlo by se vám líbit...