I technik může úspěšně využívat koučink

Jmenuji se Petr Zíma a jsem důkazem toho, že i technik může úspěšně využívat koučink ve své praxi.

Pracuji ve firmě Huisman Konstrukce, s.r.o. ve Sviadnově. Naše firma se zabývá konstrukcí a výrobou námořních jeřábů, lodních pokládkových systémů a vrtných věží na moře i souš. Já mám na starosti realizaci elektrotechnické části našich projektů.

Minulý rok se mi naskytla příležitost, seznámit se s některými koučovacími technikami a porovnat je s ostatními, pro mě již známými, způsoby řízení kolektivu nebo lépe řečeno způsoby práce s kolektivem. Pro mě bylo asi nejvíce udivující zjištění, že umím druhou stranu slyšet, ale neumím jí vlastně naslouchat.

Jako osobě čerstvě seznámené s koučovacím přístupem se přede mnou zjevila šance pomoci kolektivu mistrů montážní haly. Potřebovali se vypořádat s problémem, který byl dlouhodobý a nebylo pro ně snadné najít společnou řeč.

Během pěti sezení zjistili nejen, že vědí přesně, co s tím, ale hlavně, že jsou schopni táhnout za jeden provaz. Pro sebe jsem si odnesl, že je nutné dobře zvolit místo, čas a přizpůsobit vše tempu klienta. Na rozdíl od manažerského vedení nelze využít při koučování tlak. Za klíčové považuji dobrou přípravu na každé sezení a časté opakování.

Také jsem se musel přenést přes to, že kolegové považovali věc za uzavřenou v době, kdy já stále viděl mnohé, co by se mělo ještě řešit. Celá tato aktivita přinesla kýžený výsledek a já byl navíc odměněn velmi dobrým hodnocením. Prvotní rozpaky mistrů z podivného způsobu hledání řešení, se měnily v kladný pohled na koučink a poznání, že prostě funguje. V hodnocení z každého sezení se objevilo: „Těšíme se, co bude příště.“ To mi ukazovalo, že jsme na správné cestě a velmi mě to motivovalo.

Povzbuzen úspěchem jsem začal využívat koučovací přístup téměř všude. Že to není vždy nejlepší cesta jsem zjistil zejména doma.

Nyní s odstupem několika měsíců využívám principy koučinku každý den, ale  méně násilnou nebo organizovanou formou. Kolegové a podřízení si už zvykli na otázku „Co tedy navrhuješ?“. Zvykli si, že na ně již nechrlím své nápady, ale věnuji jim více času a čekám nejprve na jejich názor.

S tím přišla zodpovědnost nad problémem přemýšlet. Samozřejmostí je v první fázi hledat řešení a ne důvody, proč a kdo za to může nebo dokonce proč to nejde. Zjistil jsem, že koučink je skvělým nástrojem pro přenesení odpovědnosti na ty, kteří můžou výsledek ovlivnit nejvíce a buduje v lidech dobrý pocit, že mají věci po kontrolou.

Čas a snaha, kterou jsem zpočátku investoval do nastavení takové spolupráce, se zhodnocuje nyní. Ubylo mi problémů, které jsem nucen řešit. Podřízení jsou samostatnější, zvykli si nést odpovědnost a poradit si s běžnými situacemi sami, výsledkem je přínos pro obě strany.

Koučink do jisté míry ovlivnil můj přístup k okolí a životu. Učím se více důvěřovat ve schopnosti a přístup svého okolí, dát druhé straně prostor a skutečně ji naslouchat.

Save

Save

The following two tabs change content below.

Aktuální články od: Petr Zíma (více)

Mohlo by se vám líbit...