Inspirace pro aplikaci prvků koučinku při řízení

school photoO koučinku se hovoří jako o jednom z nástrojů manažera. Kolik je ale v České republice firem, které využívají koučink či koučovací principy ve vedení lidí? Často se setkáváme s tím, že je pracovní pozice ve firmě nazvána „kouč“, ale jde spíše o „dozorce“ dozorujícího, zda je práce vykonávána dobře, či „hodnotitele“ pracovního výkonu, nebo dokonce „direktivního nařizovatele“ toho, co a jak musí být uděláno. Rádi bychom Vám zprostředkovali podněty z aplikace koučinku odtamtud, kde se již skutečně aktivně využívá ve vedení a řízení. Možná Vás překvapí, že Vás v naší rubrice Firemního koučování pozveme pro inspiraci do českých škol! Ano, čtete správně! Na některých školách to funguje. A škola je specifickou firmou s managementem, zaměstnanci a klienty. Díky projektům podpořených Evropským sociálním fondem se koučink povedlo do několika škol zavést a je aktivně využíván ve vedení a řízení. Třeba se tentokrát stane kolikrát kritizované české školství inspirací pro velké i malé firmy.

Vedoucí učitelka Mateřské školy v Petřvaldě, Bc. Iva Mládková a ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí, Krnov, Mgr. Karel Handlíř prezentovali své zkušenosti ze zavádění koučinku na svých školách na konferenci Koučink v praxi a své zkušenosti sdílejí také v tomto článku.

Iva ze své zkušenosti s aplikací koučinku uvádí:

„Integrativní koučink přináší řadu efektivních nástrojů využitelných v praxi. V začátcích využití prvků koučování při řízení MŠ se mi osvědčil koučovací přístup, tzn. využití koučovacích otázek a ne přímo nástrojů, ty pouze okrajově.“

Sylvie se obou zástupců škol ptá:

K čemu jsi koučování ve vedení využil/a?

Iva:

„Koučink či koučovací přístup lze využít pro:

  • vytváření vize školy,
  • strategie rozvoje,
  • pohospitační rozhovory,
  • osobní plán rozvoje učitele,
  • evaluace a autoevaluace,
  • plánování akcí školy,
  • jednání se zřizovatelem, rodiči, kolegy,
  • při práci s dětmi – otevřenými otázkami vést dítě k tomu, aby si vybralo, co chce dělat, s čím si bude hrát, a co bude výsledkem činnosti (obrázek, konstrukt, hrad z písku, tzn. výrobek, produkt dětské činnosti), jak toho dosáhne, co budek činnosti potřebovat. Pak se můžeme dítěte ptát, co se naučilo, co zjistilo a uvědomilo si (autoevaluace), co může, a co chce příště udělat jinak (sebeuvědomování). Dítě si začíná uvědomovat, že jeho aktivita a vlastní vůle vede k dosažení cílů a vytváření sociálních situací“
Karel:

K výše položené otázce prezentuje konkrétní čísla, s kým a pro jaké příležitosti na jejich škole koučink využívají:

ctyriJaké výhody koučink ve vedení školy přináší?

Iva:

Využívání koučovacího přístupu vnáší postupně mnoho pozitiv pro školu, zaměstnance i pro mě jako vedoucího pracovníka.

Konkrétně Iva uvádí:

  • „vytváření týmu,
  • lepší atmosféra na pracovišti,
  • zvyšování motivace – lidé se motivují sami,
  • dopracování se k úspěchu, lepší výsledky,
  • lepší adaptibilita ke změnám,
  • vytváření vlastních cílů,
  • posilování a podpora samostatnosti a individuality,
  • pomáhá učiteli hledat a nacházet nová řešení – zvyšuje sebedůvěru,
  • pomáhá při řešení problémů,
  • hledání, nalézání a využití skrytého potenciálu lidí,
  • efektivnější zpětná vazba – konstruktivnost,
  • rozvíjí empatii,
  • rozvíjí sebereflexi.“

Karel:

Shrnuje přínosy aplikace koučování na škole takto:

jednaJaká omezení při využití koučinku vidíš?

Iva:
  • „největší omezení jsou naše vlastní limity,
  • otevřenost a připravenost ke změnám,
  • neochota opustit komfortní zónu,
  • počáteční časová náročnost.“

Co nás v aplikaci koučinku brzdí?

Karel:

triJaká jsou Tvá doporučení pro aplikaci koučink ve vedení?

Iva:

Koučovací přístup při vedení školy klade vyšší nároky na vedoucího pracovníka, je náročnější na způsob řízení, vede však celkově k lepším výsledkům. Kolegové v rámci tohoto přístupu již nepřicházejí tak často pro upřesnění nebo vysvětlení úkolu, postupně se zlepšuje komunikace, chovají se více samostatně. Ve škole se zlepšuje atmosféra, založená na lepší spolupráci a uvědomování si vlastní zodpovědnosti.

Při zavádění koučovacího přístupu doporučuji vybrat si někoho, kdo chce na sobě pracovat, chce rozvíjet svůj osobní potenciál a je sám ochoten pro to něco udělat. Být velmi trpělivá a věřit v sebe a potenciál lidí. Koučovací otázky aplikovat do praxe postupně, krok za krokem. Vytvořit si na počátku plán aplikace (uvědomit si, kdy a co mohu použít) a být připravena využít příležitosti.

Z vlastní zkušenosti velmi doporučuji do řízení školy zařadit koučování jako jednu z metod efektivního řízení školy.

Předsudky, stereotypy, obavy ze změn jak na straně vedoucích, tak na straně zaměstnanců, to je to, co nám brání i v aplikaci koučování do řízení firem. Přejeme hodně trpělivosti a nadšení pro využívání a aplikaci koučinku do firem!

 

Na článku spolupracovali:

Bc. Iva Mládková, vedoucí učitelka MŠ Základní škola a Mateřská škola Petřvald,

Mgr. Karel Handlíř, ředitel ZŠ Janáčkovo náměstí, Krnov

 

Zdroj obrázků použitých v článku: příspěvek Koučink ve výchově a vzdělávání, konference Koučink v praxi, 11/2015

 

The following two tabs change content below.

Mohlo by se vám líbit...