Inspirativní zadání aneb Když klientovi schází cíl

enthusiasm photo

Přestože se jako koučové lišíme svým stylem a zaměřením, sdílíme základní přesvědčení, že dobrým výsledkem koučování je nový pohled klienta na jeho téma. Techniky, které přímo vybízejí k rozšíření klientovy perspektivy, využijeme zejména tehdy, když klient potřebuje něco, co může být pro kouče v rámci zachování profesionality problematické: radu (Mentorský stůl), názor na řešení konfliktu (Pozice vnímání), dodání odvahy a sebevědomí (Pět laskavých soudců) či když mu dokonce schází zadání samotné.  Ve všech těchto případech se ukazuje jako nejelegantnější řešení vyzvat klienta, aby imaginárně přizval jiné lidi a prostřednictvím jejich úst na svém tématu zapracoval sám.

„Spiritualita je to, co u člověka ovlivňuje vnitřní proměnu.“ (Otto Zsok, logoterapeut)

Když klient nepřichází s vlastním zadáním, je možno jej zaangažovat specifickými otázkami dotazujícími se na to, jakou změnu by v jeho životě nejvíce ocenilo jeho okolí. Na základě jeho odpovědí pak pro něj kouč sám formuluje INSPIRATIVNÍ ZADÁNÍ. Autorem této techniky je lektor a kouč Milan Bobek, který ji popisuje ve své knize Práce s lidmi a popularizuje ji v rámci svých workshopů Spiritualita v koučování. Bobek vychází ze skutečnosti, že oblast sebepřesahu skýtá velké možnosti pro odpovědi na otázky smyslu našeho konání a proto je v koučovacím procesu velmi cenné umět ji využívat.

Tři klíčové pohledy

Klient je nejprve vyzván, aby navrhl dva zadavatele. Tím prvním může být nějaká blízká osoba ze soukromého života (manžel). Druhý zadavatel pak naopak ideálně reprezentuje oblast pracovní (šéf). Třetí zadavatel zastupuje spirituální hledisko, tedy pohled z hlediska něčeho, co člověka přesahuje. Klienti zde nejčastěji popisují zadavatele slovy jako věčnost, Bůh, vesmír, lidstvo, či pohled vlastního já ohlížejícího se na konci života nazpět. Tímto tato technika přivádí klienty k nevšednímu zážitku setkání s vlastní spiritualitou.

Pojďme si hrát…          

Podstatou této techniky je dostat klienta do asociované pozice, a tak je postupně vyzýván, aby se pokusil vžít do každého ze zadavatelů a snažil se naladit na jeho prožívání a myšlení. K tomu mu může výrazně domoci vizualizace vzhledu zadavatele či snaha o napodobení postoje, gestikulace nebo mimiky zadavatele. Mnozí klienti se dokonce pokoušejí stylizovat i svůj verbální projev a používají odlišnou slovní zásobu. Přítomnost silných prožitků zde není výjimkou, a tak nesmíme zapomínat na separátory a také na změnu místa, aby byl každý ze zadavatelů jasně prostorově i emocionálně ohraničen.

Tři přání

Úkolem kouče je postupně vyjednat s každým ze tří zadavatelů změny, jejichž realizaci by si oni sami pro klienta přáli, přičemž každý ze zadavatelů může mít tři taková přání a každý rovněž uvádí, co je klientovým největším motorem a motivací. Koučovací otázky pak mohou mít následující podobu:

ÚKOLY: „Z čeho budete nadšen, když to (klient) do roka a do dne udělá?“ „Jak a kde byste chtěl/a vidět (klienta) za pár měsíců?“

MOTIVÁTORY: „Co na (klienta) podle Vás nejvíc platí?“ „Proč by to všechno dělal?“                            

„Vysoká škola koučování“

Za každým zadavatelem shrnujeme jeho zadání. Totéž pak kouče čeká na samém konci této techniky, kdy je třeba obsah a smysl všech vyslovených zadání kondenzovat do jednoho inspirativního cíle. To Milan Bobek nazývá „vysokou školou koučování“. Správně formulované zadání musí totiž být motivační (klienta nadchnout a být výzvou) a o kontext výše (obsahovat určitou míru vágnosti, aby s ním mohl klient naložit dle vlastní svobodné volby a svým osobitým způsobem). K tomu je možné použít například následující formulaci: „Do dvou měsíců si u Vás Vaše nadřízená (zadavatel) všimne určité změny a dá Vám najevo, že z ní má radost. Tato změna je přínosem pro vás oba a oba ji vnímáte jako smysluplnou.“

Ukázka z praxe

Jako příklad, kdy mi byla tato technika velmi užitečná, uvádím ukázku ze třetího sezení s klientkou, která se prostřednictvím koučování snažila povznést nad rozpadem dlouholetého manželství. Nabízím jen několik úryvků našeho rozhovoru.

„Představte si, paní Alžběto, že zde se mnou nyní nejste Vy, ale Vaše dcera Zuzana. Sedíte, jak by se posadila ona, máte na sobě její oblečení, Vaše mysl i srdce obsahuje její životní zkušenosti a hodnoty. „Z čeho budete, Zuzanko, nadšená, když to maminka do měsíce, dvou udělá?“

„Když se bude víc zapojovat… Když je u nás, má elán, vytrhne jí to. Přála bych jí víc výletů s vnoučaty, na kole, a taky aby si vyrazila někam na své půlkulatiny.“

„Co je jejím největším motorem?“

„Když má před sebou cíl, když se má na co těšit…“

„ Děkuji Vám, Zuzanko. Paní Alžběto, jak Vám teď zní tohle – Do měsíce, dvou si Vaše dcera všimne, že jste plna plánů, nevíte, co dřív, a řekne s úsměvem: „Jsem moc ráda, že jsi zase zpátky, mami!“ A obě z toho máte radost.“

„Zní mi to skvěle, úplně se mi chce smát…“

„Tak si ten pocit i obrázek na chvíli ponechte, paní Alžběto, a až budete připravena, zkusíme oslovit Vaši švagrovou.“

Zatímco se klientka přesouvá na vedlejší židli, vkládám otázku, zda klientka nepotřebuje dolít vodu (separátor).

„Co by se podle Vás, paní Kláro, mělo v životě Alžběty v následujícím měsíci, dvou změnit?“

„Hrozně bych si přála, aby to už hodila za hlavu. Ať si najde nějakou zábavu, třeba nějakého kamaráda nebo přítele do kina…Ať se otevře lidem a seznamuje se.“

„Děkuji Vám, paní Kláro, a poprosím Vás, paní Alžběto, abyste na sebe nechala působit následující: „Do měsíce, dvou budete natolik komunikativní a vstřícná k lidem, že se seznámíte s někým novým a Vaše švagrová řekne: „Ty ses, Bety, zase opřela do života plnou parou!“ a obě cítíte, jak velkou změnou jste prošla.“ „Jak Vám to zní?“

„Že si nepřeju nic jiného a moc se vynasnažím, aby se to opravdu stalo…“

„Tajemná moc“ si pro klientku přála, aby se již brzy nad současnou situací povznesla, jezdila na zájezdy, věnovala se naplno vnoučatům a jen narůstaly dny, které budou celé pozitivní. Paní Alžbětu technika nadchla, neboť si prožitkově připomněla své směřování k dlouhodobému cíli a také fakt, že jí její okolí moc fandí. Jedno z možných inspirativních zadání pro paní Alžbětu pak může znít:

„Do dvou měsíců se, paní Alžběto, natolik povznesete nad svou situaci, že budete nápomocna radou a příkladem jiné osobě, která se ocitla v podobné životní situaci. Jak Vám to zní?“

Technika Inspirativní zadání je velmi užitečná především proto, že nabízí klientovi určité odosobnění a tím i možnost otevřenější formulace myšlenek. Spirituální hledisko má navíc velký potenciál posunout rozhovor na transformační úroveň, tedy výše i hlouběji zároveň. V neposlední řadě pak technika posiluje motivaci a aktivuje zdroje v podobě uvědomění podpory okolí.

Milí kolegové, pokud vnímáte, že by tato technika mohla být vašim klientům prospěšná, a začnete ji používat v praxi, může vás hřát nejen vědomí vlastní užitečnosti, ale také dobrý pocit, že podle Milana Bobka praktikujete „vysokou školu koučování“.

 

 

POUŽITÁ LITERATURA:

BOBEK, M., PENIŠKA, P. (2008).  Práce s lidmi. NC Publishing.

KARPINSKÁ, Z., KMECOVÁ, D. (2017). Koučovanie podl´a pyramídy. Bratislava: Business Coaching College, s. r. o.

KŘIVOHLAVÝ, J. (2006). Psychologie smysluplnosti existence. Praha: Grada Publishing.

 

The following two tabs change content below.
Petra Mařádková

Aktuální články od: Petra Mařádková (více)

Mohlo by se vám líbit...