Jak jezdit na slonovi?

SlonSnažíte se ve svém životě něco změnit, ale moc se vám to nedaří? Pokoušeli jste se už opakovaně změnit nějaký svůj návyk nebo chování, ale vaše odhodlání nikdy dlouho nevydrželo? Nebo jste se neúspěšně pokoušeli změnit chování druhých lidí (vašeho partnera, dětí, kolegů, podřízených …)? Možná jste na to pouze nešli tím správným způsobem. Abychom našli klíč k úspěšné a udržitelné změně, musíme se podívat, jak funguje lidská psychika.

Jezdec a slon

Představte si člověka, který jede na slonovi. Jezdec sedí v sedle, drží v rukou otěže, a na první pohled se zdá, že právě on určuje směr. Co se ale stane, pokud se jezdec a slon neshodnou na směru cesty? Co když slon chce někam jinam, nebo si prostě postaví hlavu a nechce se hnout z místa? V takovém případě má jezdec jen velmi malou šanci, nezapomeňte, že slon váží šest tun. Jezdec pak obvykle prohrává a slon ho úplně porazí.

Přirovnání k jezdci na slonovi používá americký psycholog Jonathan Haidt, aby znázornil fungování lidské psychiky. V našem mozku totiž pracují v každém okamžiku dva nezávislé systémy:

  1. Emocionální systém, který je instinktivní a cítí radost i bolest („slon“),
  2. Racionální systém, který o věcech přemýšlí, analyzuje je a je schopen dívat se do budoucnosti („jezdec“).

Vzpomenete si, kdy jste si – navzdory svému původnímu pevnému rozhodnutí – přispali, přejedli se, vynechali pravidelnou lekci angličtiny, nešli běhat, odkládali důležitou práci, nebo kdy jste se rozčílili a řekli něco, co vás pak mrzelo? Ve všech takových případech slon ve vás zvítězil nad jezdcem.

Jaký je slon?

Zdálo by se tedy, že slon je zavrženíhodné zvíře, které jezdci opakovaně hatí jeho snahy dostat se do určeného cíle. Do jisté míry ano, slon má opravdu řadu slabých stránek. Například:

  • Je líný a náladový,
  • Nemá rád neúspěch a nechá se snadno demoralizovat,
  • Nemá rád nejistotu a nejraději chodí už vyšlapanými, známými cestami,
  • Raději hledá rychlou a okamžitou odměnu (čokoládový dortík), než dlouhodobý přínos v budoucnosti (zůstat štíhlý).

Slon ale není vždy tak špatný, má také řadu silných stránek a dobrých vlastností. Například:

  • Umí prožívat silné pozitivní emoce, jako je láska, soucit, pochopení,
  • Je oddaný lidem, které miluje,
  • Má obrovskou sílu a je zdrojem energie, kterou potřebujeme k dosažení cíle, k dotažení věcí do konce.

Jaký je jezdec?

Také jezdec má své silné a slabé stránky. K silným stránkám patří to, že:

  • Je vizionář, má schopnost „vidět do budoucnosti“,
  • Má schopnost dlouhodobého myšlení a plánování,
  • Umí analyzovat problémy, myslet logicky, zvažovat různé možnosti,
  • Umí se racionálně rozhodovat.

Tyto jistě pozitivní vlastnosti ale mají i svou odvrácenou tvář:

  • Jezdec má tendenci analyzovat až příliš a někdy trpí „paralýzou z analýzy“,
  • Často o věcech raději přemýšlí, než by je skutečně začal dělat,
  • Pokud má příliš mnoho možností, je zahlcený, trpí „paralýzou rozhodování“ a nedokáže se pak rozhodnout pro žádnou z nich,
  • Přitahují ho negativní věci a orientuje se raději na problémy, než na řešení.

Proč se změny nedaří?

Pokud se nám nedaří uskutečnit nějakou změnu, ať už u sebe, nebo u druhých, může to mít tři hlavní důvody:

  1. Jezdec přesně neví, kam konkrétně chce dojet. Pokud jezdec nemá jasný cíl a směr, navádí slona zpravidla do kruhu.
  2. Jezdec sice ví, kam chce, ale nedokáže ale slona udržet na cestě tak dlouho, aby dosáhl cíle.
  3. Na cestě je příliš mnoho překážek, které slona odradí.

Když se jezdec a slon neshodnou na směru pohybu, jezdec často vidí jen jedinou možnost: snaží se škubnout za opratě tak silně, až se slon podvolí. Právě toto děláme, když zapojujeme sílu své vůle (snažíme se něco „urvat“ vůlí). Jezdci se tak sice může podařit vychýlit slona do správného směru, ale jen krátkodobě. I když je jezdec trénovaný a má silné „volní svaly“, nedokáže vést souboj s šestitunovým kolosem příliš dlouho. Prostě mu dojdou síly.

Někdy se jezdec snaží slona obelstít a přechytračit (třeba když si dáme budík na druhý konec místnosti, abychom ho při zazvonění nemohli jednoduše zamáčknout a zavrtat se zpátky do peřin, nebo když odstraníme ze spíže všechny sušenky a křupky, abychom ve slabé chvíli nemohli podlehnout pokušení).

Nejlepší cesta však je, přimět slona ke spolupráci. Namotivovat ho, ukázat mu dostatečně lákavý cíl, snížit jeho nejistotu, nabídnout mu odměnu. Pokud je slon motivovaný, je možné ho vycvičit, naučit ho nové kousky (vytvořit nové návyky).

Důležité je také odstranit slonovi překážky z cesty, to znamená upravit prostředí tak, aby co nejvíc usnadňovalo žádoucí chování a co nejvíc znesnadňovalo (nebo dokonce znemožňovalo) chování nežádoucí.

Jakékoli snahy o změnu mají něco společného: když se má něco změnit, musí se zkrátka někdo začít chovat odlišně. Klíčová otázka tedy zní: dokážete přimět lidi (nebo sami sebe), aby se začali chovat jinak?

Pokud chceme změnit svoje chování (nebo chování druhých lidí), potřebujeme:

  1. Nasměrovat jezdce – dát mu jasný směr a cíl.
  2. Motivovat slona – zapojit i emocionální složku, vytvořit nové návyky.
  3. Zformovat cestu – upravit podmínky či prostředí, odstranit překážky.

A jak toho konkrétně dosáhnout? Tím se budeme zabývat v dalších článcích v této rubrice.

Autorka článku:

Irma Bohoňková_patička článkůIrma Bohoňková
Životní a kariérový kouč

www.cesta-k-uspechu.cz
linkedinProfil na Koučinkportálu

 
The following two tabs change content below.
Irma Bohoňková

Aktuální články od: Irma Bohoňková (více)

Mohlo by se vám líbit...