Kolik úrovní má změna?

běh photoTo, jak funguje lidské chování a jaké jsou jeho příčiny, se snaží popsat a vysvětlit řada psychologických teorií a modelů. Přínosem neurolingvistického programování (NLP) v této oblasti je model neuro-logických úrovní, jehož autorem je Robert Dilts. Tento model strukturuje lidskou osobnost do šesti hierarchických úrovní.

Už jste někdy chtěli sami u sebe něco změnit a nepovedlo se vám to? Možná to bylo proto, že jste se o změnu snažili pouze na určité úrovni (např. svého chování), aniž byste přemýšleli, zda a co je třeba změnit na jiných – vyšších úrovních.

Podle modelu neuro-logických úrovní je nejpravděpodobnější způsob změny směrem dolů: změna na vyšší úrovni vždy vyvolá změny i na úrovních nižších. Opačně to obvykle nefunguje, to znamená, že změny na nižší úrovni sice mohou, ale nemusí vyvolat změny ve vyšších rovinách.

Abychom mohli úspěšně realizovat změny, nestačí zaměřit se pouze na chování. Musíme působit na rovinu přinejmenším o jednu výše než je ta, kde chceme něco změnit.

Neuro-logické úrovně

Model neuro-logických úrovní si můžeme představit jako pyramidu o šesti „patrech“. Pojďme se podívat směrem odshora dolů, co se v jednotlivých patrech nachází.

1. Smysl, sounáležitost

Rovina smyslu se vztahuje k věcem, jež nás přesahují. Přemýšlíme o svém vztahu k větším, nás přesahujícím systémům (například naše rodina, náš tým, naše firma, naše komunita, náš svět …). Přemýšlíme, jaký odkaz po sobě zanecháme (a to zdaleka nejen při svém odchodu na onen svět, ale co po sobě například zanecháme po odchodu z určité pozice nebo společnosti, po ukončení dnešní porady …). Na této úrovni si klademe otázky jako:

  • Jaký pro mě má smysl toto dělat?
  • Proč / pro koho to vlastně dělám?
  • Na tvorbě čeho se podílím?
  • Jak tím přispívám k fungování většího systému?
  • Jak to ovlivní tento větší systém, další lidi?
  • Jaký bude můj odkaz, co po sobě zanechám?

2. Identita, poslání

V rovině identity přemýšlíme o tom, kdo jsme, jaký pocit máme ze sebe sama a kým bychom chtěli být, jakým člověkem bychom se chtěli stát, jak bychom chtěli, aby nás vnímali druzí lidé. Tato rovina určuje, jak uvažujeme o sobě samém jako o člověku. Klademe si otázky jako:

  • Kdo jsem?
  • S jakou svojí rolí se nejvíce identifikuji?
  • Jak mě vnímají druzí lidé?
  • Kým / jakým člověkem se chci stát?
  • Jak chci, aby mě viděli druzí?

3. Hodnoty a přesvědčení

Naše přesvědčení jsou emocionálně zabarvené názory o sobě samých, druhých lidech a životních situacích, které považujeme za pravdivé a platné. Nejsou to však fakta. Mohou znít například takto: „Jsem přesvědčený, že lidem lze většinou důvěřovat“, nebo „Budu-li usilovně pracovat, dosáhnu úspěchu“. Hodnoty se odvíjejí z přesvědčení a jsou základem veškerých rozhodnutí, jež činíme. Jsou to věci nebo vlastnosti, které považujeme ve svém životě a v tom, co děláme, za důležité (např. čestnost, integrita, pokora, svoboda, radost a potěšení, materiální zabezpečení …). Na této úrovni si klademe otázky jako:

  • Proč to dělám? Jakou moji hodnotu to naplňuje?
  • Co je pro mě v této věci důležité?
  • O čem jsem přesvědčen/a?
  • Čemu věřím?

4. Schopnosti, způsobilosti

Na této rovině přemýšlíme o svých předpokladech, znalostech, schopnostech, dovednostech, o svých silných i slabých stránkách. Klademe si otázky jako:

  • Jak to dělám?
  • Jaké znalosti a dovednosti k tomu mám?
  • Které svoje schopnosti při tom využívám?
  • Na jakých svých silných stránkách mohu stavět?
  • Co mi chybí a jak to mohu získat?
  • Co se potřebuji naučit?

5. Chování

Naše chování je to, co skutečně děláme a říkáme, to, co lidé kolem nás mohou vidět a slyšet. Máme určité zažité, charakteristické vzorce chování, které nám pomáhají dosahovat toho, co chceme, ale také máme vzorce chování, které se našemu úsilí stavějí do cesty a sabotují ho. Na této úrovní si klademe otázky jako:

  • Co přesně dělám? Jak postupuji?
  • Jak jinak bych mohl/a postupovat?
  • Co skutečně dělám a co si jenom myslím?
  • Co nedělám?
  • Co vidí a slyší druzí lidé?

6. Prostředí

Rovina prostředí určuje kontext, v němž se projevují všechny výše uvedené úrovně. Je to vše co nás obklopuje, mimo nás samé. Na této úrovni si klademe otázky jako:

  • Kdy, kde, jak často to dělám?
  • S kým to dělám, s jakými lidmi?
  • V jakém prostředí to dělám?
  • Jaké vnější zdroje využívám?
  • Jaké zdroje potřebuji, ale nemám je?

Jak to funguje v praxi?

Představte si, že se rozhodnete začít pravidelně běhat. Pokud začnete tím, že si koupíte nové boty a zpracujete si tréninkový deník, pohybujete se na úrovni prostředí. Když skutečně vyběhnete do parku, pohybujete se na úrovni chování. Pokud se zabýváte tím, jak správně běhat, zlepšujete svoji techniku a sledujete svoji tepovou frekvenci, jste na úrovni schopností. Aby byla změna skutečná a trvalá, musí ale nastat i na vyšších úrovních – zejména identity (např. „Jsem / chci být člověk, který je zdravý a v dobré kondici“, „Jsem / chci být člověk, který uběhne půlmaraton“) a hodnot (např. „Být zdravý a štíhlý je pro mě skutečně důležité“, „Jsem přesvědčený, že pravidelné běhání lidem pomáhá udržet se v kondici do vysokého věku“).

Pokud se vám nedaří začít běhat, i když máte nové boty, vyčleněný čas a zpracovaný plán, zkuste se zamyslet, na které z vyšších úrovní se může nacházet nějaká bariéra. Jste na změnu skutečně připraveni i na úrovni schopností, hodnot, identity a smyslu?

Pyramidu neuro-logických úrovní si v takovém případě můžete projít i opačným směrem, zdola nahoru:

  • Jaké je vnější prostředí a kontext pro mé běhání? Mám vše, co pro to potřebuji? Je třeba něco změnit na této úrovni? Pokud ne, pak …
  • Co skutečně dělám? Jak postupuji, když jdu běhat? Co dělám předtím a potom? Jak skutečně dodržuji svůj plán? Co potřebuji změnit na této úrovni? Jestliže dělám vše podle svého plánu, pak …
  • Jaké pro to mám schopnosti a dovednosti? Jak to umím? Potřebuji něco změnit / něco se naučit? Jak a kde se to mohu naučit? Pokud vše umím, pak …
  • Proč vlastně běhám? Proč jsem se rozhodnul právě pro běh? Jak moc jsem přesvědčený, že je to opravdu důležité? Jak je to v souladu s mými dalšími hodnotami? Pokud vím, proč to dělám, pak …
  • Kým nebo jakým člověkem se chci stát? Jak chci být vnímán druhými lidmi? K jaké změně v této oblasti má moje běhání přispět? Pokud v tom mám jasno, pak …
  • Jaký v tom vidím pro sebe smysl? Pro koho to dělám? K čemu „většímu“ v mém životě tím přispívám?

Pokud jste takto prošli všechny úrovně, možná jste zjistili, kde se nachází váš blok nebo bariéra. S touto úrovní pak můžete dál pracovat, ať už sami, nebo s doprovodem kouče.

 

The following two tabs change content below.
Irma Bohoňková

Aktuální články od: Irma Bohoňková (více)

Mohlo by se vám líbit...