Koučování jako prevence

Sféra veřejně prospěšných cílů

V současné době začz fotogalerie Nadání a dovednosti o.p.s.íná koučování, či tzv. koučovací přístup nacházet pomalu ale jistě své místo v neziskovém sektoru. Možnosti jeho využití jsou skutečně široké a to nejen v projektovém řízení a managmentu organizací. Zajímavé je i jeho využití v přímé práci s cílovými skupinami, které se v běžném koučovacím prostředí nevyskytují. Není divu, je to oblast plná možností a kreativity, kde je otevřený a zkušený průvodce koučovacím světem vítán a troufám si říci i vyhledáván.

Vsadím se, že mnohý z vás, kdo čte tyto řádky, má se sférou veřejně prospěšných cílů již svou osobní zkušenost. Jsou však i tací, pro které může být seznámení s neziskovou sférou zcela nové a obohacující. Nezisková sféra je typickým hybatelem změn ve společnosti a přitahuje mnoho profesí zabývající se rozvojem lidských zdrojů. Přestože to není oblast na první pohled finančně lukrativní, vytváří přidanou hodnotu ve formě řekněme společenského impaktu (dopadu) a zkušeností z rozdílného multikulturního prostředí klientů.

Zajímavý pro ně může být i kontakt se zaměstnanci či dobrovolníky tohoto sektoru. Zdá se, že pro většinovou společnost mohou vykazovat mnohdy nepochopitelnou potřebu nezávislosti, paličatosti zavánějící rebelstvím a syndromy pomahačů. Také oplývají nezměrnou aktivitou a elánem, láskou k člověčenství, přírodě, kultuře a mnohému dalšímu, či úctou a pokorou před tzv. „vyššími hodnotami“. Inspirující je také schopnost poskytovat své služby lidem, kteří se nemohou vtěsnat do běžného označení „normální člověk“ a aktivitami, kdy se snaží propojovat zdánlivě ne-propojitelné oblasti a integrovat je do společnosti. Je možné si zde vyzkoušet nové prostředí podněcující ke změnám v myšlení a vedoucí k osobnímu růstu. To vše činí neziskovou oblast barevnou a zajímavou.

I proto jsem si dovolila kývnout na nabídku, které se mi dostalo, doprovázet vás v této rubrice neziskovým sektorem, o který se již téměř dvacet let zajímám a získávám své zkušenosti. Vzrušujícím faktem pro mě je možnost propojovat zkušenosti ze ziskové a neziskové sféry a vzájemně se jimi obohacovat. Budu potěšená, když se mi povede to předat i vám.

Kdo jsem, že píši v této rubrice?

Určitě Vás napadne otázka, kdo jsem, že píši v této rubrice? Moc ráda se v rychlosti představím. Jsem člověk, který má rád život a lidi kolem. Na mé cestě se dobře cítím v roli průvodce, který kromě jiného vzdělání absolvoval i vzdělání v oblasti koučinku a mediace, stejně tak ale i v oblasti sociální práce a pedagogiky, ekonomie, zdravotnické či ošetřovatelské péče, rozličných technik práce s tělem a terapeutických technik, či výcviků. Stejně různorodé jsou i mé pracovní zkušenosti počínaje rolí manažera v ziskové sféře až po ošetřovatele v sociální sféře. K tomu je tento balík doplněn zkušenostmi z vlastního mateřství, dlouholetého partnerství a také množstvím vzletů a pádů, které mě pomohly se stát silnější osobou. Cestování po celém světě, mě zase naučilo hledat především bezpečí a stabilitu v sobě a radovat se ze změn.

Možná že tato zajímavá kombinace náhod způsobila mé nadšení jak pro neziskovou sféru,  tak o svět koučinku, ve kterém se pohybuje mnoho silných a zajímavých lidí.

Ráda bych vám umožnila nahlédnout do různých oblastí neziskové sféry, kde je využíváno koučování jako jedna z metod v přístupu primární a sekundární prevence a také samotného doprovázení různých klientů neziskové sféry, kterým koučování pomohlo na jejich cestě. Věřím, že se mi podaří poodhalit roušku tajemství této sféry k jejímu lepšímu porozumění, případně nabídnout inspiraci.

Koučování jako prevence

Proč právě koučování jako prevence a co se tím rozumí?

„Primární prevencí v nejširším pojetí lze nazvat všechny aktivity a činy, které mají za cíl změnit názory, postoje a chování lidí tak, aby u nich nedošlo ke vzniku daného nežádoucího jevu (vzniku závislosti na návykových látkách, kriminálního chování, rasismu, atd.)“ (kol., 2007, s.15). Má „mít tzv. imunizující charakter“ (Čech, 2007, s. 141). Základem je, aby ti, na které je primární prevence zaměřena získali takové znalosti, dovednosti a návyky, které jim pomohou odolávat rizikům, které jsou všude kolem nich a se kterými se každodenně setkávají. Primární prevence má působit stejným způsobem, jako když v období chřipek jíte více vitamínů, abyste se před nemocí chránili.

Vzhledem k mému primárnímu působení a zaměření se na práci s dětmi, mladistvými a jejich rodinnými systémy a aktuální životní etapou matky „čerstvě dospělých dětí“, jsem se rozhodla v prvním článku zaměřit na náročný přechod z dětství do dospělosti. V této etapě je vhodné využití koučování jako prevence sociálně-patologických jevů, které jdou ruku v ruce s jejím „nezvládnutím“. Čočka mého úhlu pohledu se zaměřuje na sociální a vzdělávací systém.

Sociální a vzdělávací systém v současnosti stále nenabízí dostatečnou přípravu dětí a mládeže na samostatný sociálně uspokojující život. Řada z dětí a mládeže pochází z neúplného a nefunkčního rodinného prostředí a vstupuje do samostatného života s nedostatečně rozvinutými sociálními dovednostmi a kompetencemi, což způsobuje řadu komplikací a vyúsťuje často do nežádoucích společenských jevů. Období kdy jedinec odchází po osmnáctém roce věku z domova, patří mezi nejnáročnější a nejrizikovější etapy v životě člověka. Toto období je přechodným obdobím přípravy na dospělost a etapou během níž dochází ke všeobecné psychosociální proměně člověka se změnami v jeho osobnosti i změnami sociálních pozic. Určitá část dospívajících začíná přemýšlet o svém profesním uplatnění, studiu a přemítá o své skutečné profesní i osobní roli v životě.

Proč je důležité pracovat právě s těmito skupinami a jak zde koučování slouží jako prevence?

Koučování v těchto chvílích mladým lidem přináší možnost přebírat iniciativu a aktivní účast nad svým životem ve společnosti. Doprovázení kouče urychlí přechodový proces do dospělosti, umožní získání nových dovedností a nalezení vlastních nadání.

Každý z nás má vlastní zkušenost z nelehkých začátků dospělosti a i důležitosti podpory rodiny či blízkých v této životní etapě. A co když jsou tito mladí lidé ještě sociálně znevýhodnění a vyrůstají v dětských domovech? Dovršení dospělosti se může stát mnohdy skutečnou „černou můrou“. Pro dítě, které přichází do těchto zařízení je svět ústavu cizí a mnohdy nepochopitelný, ale nemá jinou volbu, než se mu přizpůsobit. Odchod ze zařízení s určitým řádem a nastavenými hranicemi, je pro ně další traumatizující situace, se kterou jsou nuceni se vyrovnat.

Co vše se k tomu ještě přidává a co začíná již být „zakázkou“ pro neziskovou sféru?

Jejich výchozí pozici na trhu práce často zhoršují nedokončené studium, nedostatek samostatnosti, neznalost pracovního prostředí, komunikační bariéry a nedostatek dovedností doprovázené absencí kontaktů, či neznalostí pracovní náplně konkrétních povolání. Z těchto důvodů je cílová skupina ohrožena profesní neúspěšností, nespokojeností, ale také rozvojem sociopatologického chování, které je společnost nucena následně řešit.

Projekt, který mě oslovil tím, že se zaměřuje citlivým způsobem na tuto cílovou skupinu a problematiku, je realizován obecně prospěšnou společností Nadání a dovednosti. Je v něm velice dobře propojováno koučování s dalšími metodami rozvoje osobnosti mladých lidí a mám to štěstí od začátku pozorovat výsledky jejich práce u klientů. Na začátku projektu mladí lidé o sobě dost pochybují, v půli projektu už můžeme sledovat nadšení z nových otevřených možností a nakonec někteří dokonce dostanou konkrétní zajímavou pracovní nabídku, na kterou si dříve nedovolili pomyslet.

Jak ve skutečnosti takový neziskový projekt vypadá a jaké si klade cíle?

Hlavním cílem je bezpochyby prevence nežádoucích společenských jevů a to pomoci jim lépe se uplatnit na trhu práce. Mladí lidé si v doprovodu kouče vytýčili v projektu nejčastěji tyto cíle:

  • podpořit vlastní individuální profesní rozvoj
  • posílit jejich výchozí pozici na reálném trhu práce
  • posílit komunikační dovednosti, případně pomoci odstranit komunikační bariéry
  • navázat nezbytné pracovní kontakty
  • seznámit se hlouběji s profesí, která je zajímá a využít možnosti odborné stáže
  • seznámit se s někým, kdo by jim předal zkušenosti a pomáhal jim v začátcích

Také si vedli záznamy svých úspěchů v deníku, které jim umocnily pocity a zážitky z procesu učení více než jen soustředění se na úkoly a činnosti.

Výstupy z projektu ukazují, že právě koučovací přístup dokáže tyto skupiny motivovat k hledání jiných cest, než jim bylo doposud ukazováno a zvýšení zájmu o další rozvoj a studium, které často bývá sníženo nesprávnou volbou školy. Vše je završené nalezením mentora z oblasti, které studenta zajímá. Vede ho po celou dobu projektu tzv. stínování konkrétní pozice ve firmě, tak aby mohl získat konkrétní představu, co obnáší. Jaká je role mentora v projektu a co to je mentoring?

Mentoring je strukturovaný proces osobního vedení a podpory někoho, kdo je mladší, méně zkušený nebo nový v jakémkoli kontextu, ale nejčastěji ve vzdělávání, odborné přípravě nebo v zaměstnání. Mentoři působí jako významní, ale nesoudící přátelé, představují rolový model a zdroj užitečných informací a rad a mohou převzít i úlohu kouče (pomáhat svému svěřenci zlepšovat výsledky).

Zdroj: Lynne Chisholm (in Bridges for Recognition. Promoting Recognition of Youth Work across Europe, Leuven 19-23 January 2005, p.47).

Co dodat závěrem?

„Kdyby se lidé v dospělosti stávali tím, po čem touží ve čtrnácti letech, byl by celý svět dočista jiný.“ Albert Schweitzer 

Využití koučinku jako prevence nežádoucích společenských jevů pro cílovou skupinu mladých lidí, kteří překročili práh dospělosti, spatřuji jako velmi důležité a prospěšné. Projektů, které se zaměřují na tuto cílovou skupinu, stále není dost, stejně tak jako informovanost o možnostech jejich využití.

Jste-li kouč a dostal jste chuť se zúčasthttp://www.koucinkportal.cz/wp-admin/post.php?post=1585&action=editnit některého z projektů nebo vypracovat projektový záměr pro vzdělávání, či odbornou přípravu mládeže a sháníte finanční zdroje či dotace, doporučuji se zaměřit na nově otevřený evropský vzdělávací program Erasmus+. Slučuje v sobě dosavadní programy EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, tedy Program celoživotního učení (Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig).

Jste-li mladý člověk, který překročil práh dospělosti, vřele doporučuji využít doprovázení kouče, který má nástroje a metody jak v tomto procesu pomoci nalézt větší stabilitu a klid a cílů, kterých chcete vy sami dosáhnout. Užitečné také může být porozhlédnout se na mnohé zajímavé projekty v neziskové sféře, které se právě na pomoc mladým lidem zaměřují.

Autor článku:

Šárka FrancírkováŠárka Francírková_patička článků
Průvodce na cestě k lepšímu porozumění sobě i druhým

www.vnitrnistabilita.cz

Profil na Kočinkportálulinkedin

Mohlo by se vám líbit...