Koučování korporátů mezi nomády

Když hledáte ve fotobance snímek na téma firemní koučování, či business koučink, tak se vám ukáže spousta variací na jedno téma: lidé v dokonale padnoucích oblecích, v moderně vybavené kanceláři, „přirozený“ úsměv od ucha k uchu, nejlépe podávající si ruce. Diametrálně odlišný by byl snímek šestice manažerů na letišti Václava Hlavla, kteří se vraceli z druhého ročníku „Koučování na střeše (světa)“. Co pohledával v drsných podmínkách ve výšce přes 5 tisíc metrů nad mořem specialista nejznámějšího softwarového domu světa pracující v Ženevě, manažerka největší tuzemské banky, manažerka pracující pro globálního výrobce umělých srdečních chlopní, vlastník firmy prodávající kuličková ložiska, nadějný filmař na samém počátku kariéry a učitelka angličtiny na penzi? Nepřivedl je tam pouhý obdiv ke krásám nejvyšších hor světa. Jejich cílem bylo nálézt na střeše světa tak trochu sama sebe. A nastartovat vnitřní proměnu, která jim následně umožní žít svůj život lépe, plnohodnotně, šťastněji.

Na počátku bylo rozhodnutí.

Společné všem zúčastněným. Odhodlání něco podstatného ve svém životě změnit. Začít žít takový život, po kterém opravdu toužím. Chtít a dostávat od života více. Více svobody. Více času. Více zdraví. Více peněz. Nebo více pohody.

Pochopili, že jim těmto cílům nepomůže žádná novodobá magie, žádná zkratka, žádná technika, kterou by se dalo naučit za víkend. Že obyčejné lidské štěstí se nedá koupit za peníze. Jedinou reálnou možností jak toho všeho dosáhnout je vydat se na cestu změny. Nejlépe s podporou osobního kouče.

Věděli, že na cestě za tím, co od života skutečně chtějí, postoupí určité nepohodlí. Budou více než dva týdny bez telefonického spojení a povětšinou bez elektřiny a teplé vody. Budou čelit nadmořské výšce přes 5.000 metrů, spát ve stanu při teplotách pod bodem mrazu, koupat se v ledovém jezeře, žít v podmínkách diametrálně odlišného hygienického standardu a jako společnou toaletu sdílet rozpadající se plechovou boudu s dírou v zemi.

Ale zároveň pracovat na konstrukci svého nového života v pohádkově krásné přírodě, pod noční oblohou se zřetelně viditelnou Mléčnou dráhou. Meditovat v klidném přítmí buddhistických klášterů vysoko v horách.

Koučování může mít mnoho podob.

Koučování je obecně definováno jako profesionální spolupráce, která pomáhá lidem  překlenout rozdíl mezi tím, kde jsou a tím, kde by chtěli být ve svých soukromých nebo pracovních životech. Je na výsledek zaměřeným procesem, který pomáhá lidem dosáhnout vlastních cílů. Forma této spolupráce může být velmi různá. Jediné, co určuje efektivitu koučovacího procesu je výsledek.

Nemusí být proto vždy vedeno, „tradiční“, zažitou formou. Proces vnitřní změny lze neuvěřitelně akcelerovat pomocí rituálů a symboliky. Pokud chceme od života skutečně něco velkého, tak mu to nelze nesměle sdělovat z gauče od televize. Je například zapotřebí vylézt někam vysoko a srozumitelně mu to povědět. Jestliže zatoužíme po něčem větším než obvykle, tak je třeba se vyšplhat na místa nejvyšší.

Himaláje nebyly zvoleny náhodně. Je na nich úžasná jejich mohutnost. Ale také kontrast výšky a hloubky. Výšky hor a hloubky vlastního vědomí. Toto prostředí je výkonným generátorem těch nejlepších myšlenek. Cestou vzhůru naše podvědomí intenzivně pracuje a chrlí nové nápady. Meditace v buddhistickém chrámu má v sobě tuto sílu místa. I lidí, kteří jsou kolem vás. Nejde tu o náboženství, ale o nalezení vnitřního klidu, který je tolik zapotřebí k uvědomění si sama sebe. A pochopitelně vše koření i spousta dobrodružství a veselých historek. Obojí se následně zveličuje (stejně jako velikost hmyzu, s kterým měl kdo tu čest se setkat ve svém spacáku) při místním doma vařeném pivu čang,

Prožitek koučování v Himalájich každého zúčastněného změní.

Jejich vlastními slovy zejména takto:

  • koučování na střeše světa mě přimělo k odvaze pustit se do skutečných snů a vizí, které mnou flirtovaly už delší dobu

  • nalezl jsem odvahu říci je nahlas, co od života chci a dát této vizi podobu

  • zviditelnila jsem svoji vizi a pojmenovala ji konkrétními slovy

  • moje mysl se v tom prostředí stala více vnímavá, jako suchá houba vodu pak nasávala energii pro můj další život

  • potkala jsem vlastní strachy a výzvy, a poznala, že se s novým ránem rozplynou a mizí s dosažením cíle cesty

  • myslím, že právě o to jde: najít a poznat sebe sama, svou, pochopit a upravit svou vlastní životní cestu a své místo v životě

  • vrátila jsem se klidná, s vědomím, že to byl nejlepší dárek, který jsem sama sobě dala … zejména proto, že teď už vím, co bude s mým životem dál a proč

  • objevil jsem v horách velké mysterium – že nikdo jiný, pouze my sami, si můžeme za to, kam jsme se dostali v honbě za něčím, místo toho, abychom se naučili žít život

  • našel jsem tam vnitřní klid, takovou jakoby duševní pohodu, bez stresu a prostor pro utřídění myšlenek, vlastních životních priorit

 

The following two tabs change content below.
Pavel Sudik

Aktuální články od: Pavel Sudik (více)

Mohlo by se vám líbit...