Mentální trénink vám vyčistí krev

krevKontrola vlastních emocí a zvládání vypjatých situací jsou častým zadáním, se kterými pracuji jak u vrcholových sportovců, tak i manažerů. Lidé různých profesí a osobností mají společnou touhu nebýt ve vleku událostí a svých emocí. Je přirozené, že chceme mít náš výkon a výhru pod kontrolou, to ale v první radě znamená mít vládu sám nad sebou.

Výsledkem dlouhodobě a tvrdošíjně přetrvávající karteziánské dualistické filosofie (svět je složen z „res cogitans“ – tj. věc myslící, která je skutečností vyššího řádu a „res extensa“ – tj. věc rozprostraněná (hmotná), která je skutečností nižšího řádu), je sport a trénink stále asociován spíše s tělesným, svalovým, hmotným pohybem a systematicky se podceňují skutečnosti duchovní, kognitivní, emoční a psychologické.

Díky tomu můžeme být často svědky toho, jak se tým talentovaných a dobře připravených sportovců rozloží trenérovi před očima díky aktuální náladě několika hráčů (někdy dokonce hráče jednoho). Nebo také v individuálním sportu sledujeme trápení favorita, který pod vlivem svých emocí “zcela nevysvětlitelně” ztrácí formu.

Jedním z mnoha jednoduchých vysvětlení je, že nemají pod kontrolou vlastní psychiku a emoce. Tím se jim, také mimo kontrolu, vylučují do krve hormony a spouští se chemické vzorce, které výkonu prostě nepomáhají.

Jako příklad nám muže být periferní vidění, které je významně narušováno emočním napětím. Zorné pole sportovce se při silné emoci zužuje, mluví se o efektu „tunelového vidění“, které je často vysvětlením promarněné jasné střelecké šance. Silnou emocí mohl způsobit například nezvládnutý strach z odpovědnosti, obava z chyby nebo naopak přehnaná touha vyniknout. V tu chvíli se musí trenér sám sebe zeptat, kolik času v tréninku věnoval tomu, aby své svěřence naučil tyto emoční stavy ovládat a mít pod kontrolou.

Emoční koktejl a emoční smog v krvi

Často jsou emoce, stres a nálady vnímány jako něco nehmotného, co „od někud přichází a zase někam odchází” jako obláček páry. Zkreslenou představou je, naučit se techniky, jak stres nebo jiné nechtěné emoce zahnat.

Nejčastěji se uplatňují techniky spojené s prodýcháním stresu a emocí, bez jakékoli přípravy, mentálního tréninku a práce s psychikou. Výsledkem je automatická reakce těla, (které to zvládá po svém) a sice „střevním výdechem“.

Slovy mého mentora:

Emoce jsou koktejl, který si stříkáme do krve a často je to dost nechutný bordel!

V roce 1956 probíhal zajímavý pokus (Dr. S. Šerov a Dr. A. Troskin). Prostřednictvím perfektně připravené série testů vědci dokázali, jak moc může pouhá myšlenka ovlivnit fyziologii člověka, tedy že negativní myšlenky a emoce mohou záporně ovlivnit organismus a spouštějí v lidském těle nebezpečné reakce. A naproti tomu pozitivní myšlenky mohou napomoci tělesné pohodě a regeneraci. Vědci to během řady svých experimentů nade vší pochybnost prokázali. V rámci testů například zaznamenali, že u pacientů s pozitivními emocemi a pozitivními myšlenkami, je počet bílých krvinek – leukocitů, které lidský organismus potřebuje pro boj proti chorobám, až o 1500 jednotek vyšší!

Inspirativním zadáním je tedy upřednostnit techniky pro silnější psychiku, sebeovládání a trénink mysli, před technikami, jak se nežádoucích emocí nebo stresu rychle zbavit.

Cílem tedy není stres zvládnout, ale vůbec ho nespouštět, aby naše krev zůstala čistá.

Adrenalin je dobrý sluha, ale zlý pán

Kdo z vás však umí ovládat hladinu adrenalinu v krvi? Jinak řečeno, kdož z vás trénuje svou psychiku tak, aby dokázal ovlivnit reakci svých nadledvinek a jejich vyměšování adrenalinu do krve?

Adrenalin má schopnost mobilizovat naše rezervy, dostane z nás sílu i schopnosti, o kterých často ani netušíme. Adrenalin ale hraje “všechno nebo nic”, což pro sportovce není dobrá situace. Po vyčerpání rezerv se téměř okamžitě dostavuje obrovské vyčerpání, navíc adrenalin negativně ovlivňuje naše koordinační schopnosti.

Vyplavování adrenalinu do krve lze charakterizovat jako stav, kdy dotyčný svůj boj prohrává a zápasí už pouze o holý život. Jak asi vypadá prudký a nekontrolovaný výlev adrenalinu poznal asi každý sportovec při bolestivém úrazu. Hadrové a rozklepané ruce a nohy, neschopnost koncentrace, svalová slabost a problémy se zdánlivě jednoduchými pohyby. Rychle se také dostavuje silný pocit hladu, způsobený silnou devastací zásob cukru.

Ve sportu patří adrenalin tedy spíše začátečníkům, hobíkům a těm, kteří svou psychiku nemají pod kontrolou. Díky adrenalinu jsme sice schopni podávat překvapující výkony, ale často za cenu velkého vyčerpání a vysoké pravděpodobnosti svalových poranění. Absolvovat závod v adrenalinovém opojení je velký hazard, a o to absurdnější je, že řada sportovců neznalých zákonitosti psychiky a reakci těla se ještě sebedestruktivně hecují a pod nadvládu adrenalinu se sami podvolují.

Hormonem zkušených sportovců je noradrenalin, který působí na stejný receptor daleko opatrněji a jeho účinky jsou sice slabší, ale ve svém důsledku daleko příznivější. Jeho efekt na mozek je minimální, a proto neovlivňuje negativně koordinaci těla. Srdeční činnost se zvyšuje díky objemové práci, která je mnohem efektivnější než práce tlaková. Noradrenalin taktéž nezužuje periferní krevní řečiště ve svalech, ale naopak lehce omezí průtok krve útrobami, zejména střevy, a tak ušetří kyslík pro pracující svaly.

Umíte ovlivnit, zda vaše psychika burcuje tělo ke spuštění adrenalinu nebo noradrenalinu?

Zlatá střední cesta platí i pro psychický stav sportovců

Umění balancovat své emoce a psychický stav je důležité například i těsně před zahájením sportovního výkonu. Podle stupně aktivace a jejího směru můžeme rozlišovat APS (aktuální psychické stavy) ve sportu. Nadměrně vysokou aktivační úroveň známe například jako startovní horečku. Při negativním směru se jedná o aversivní trému, v opačném případě mluvíme o „přehřátém“ (příliš nažhaveném) stavu. Aversivní tréma se často propojuje se strachem a obavami z výsledku. Příliš nízká aktivační úroveň může způsobovat startovní apatii v podobě lhostejnost a odevzdání, často je spojená i s fyzickou ochablosti. Opačný směr, tedy vysokou aktivaci rozeznáme například nadbytečnými pohyby, zrychlenou mluvou a nadměrnou potivostí.

Optimální aktivační úroveň v podobě mobilizační pohotovosti sebou nese sebedůvěru a odpovídající odhodlání. Optimální mobilizační aktivita před výkonem je výsledkem zkušenosti a mentálního tréninku, který sportovci umožní optimální stav mysli a tím i minimální či nulový emoční smog v krvi, který není žádoucí.

Emoční houpačka a změny nálad naše tělo a psychiku zbytečně unavují

Zcela jednoduše řečeno, pokud se vaše psychika a tělo neustále potýká s opakovaným zahlcením emocí a krev je plná zbytkové chemie po emočních výlevech nebo vnitřních stresech, vzniká velký předpoklad, že spoustu energie spálíte jak na samotný příliv emocí, tak i na chemickou očistu vaší krve a zklidnění psychiky.

Mezi nástroje a metody, které sportovci využívají, patří stále častěji mentální trénink (Mental Training), metody psychohygieny a sportovní psychologie, BodyMind Training aj. Mezi hlavní cíle těchto technik řadíme snížení ztrát výkonnosti, maximální rozvoj potenciálu a prevenci oslabení výkonnosti a technické připravenosti. Tyto cíle se daří dosahovat díky zvládnutí vlastní psychiky, posílení osobnosti a vyrovnanosti emočních stavů.

Čistá krev a klidná mysl jsou odměnou za naši odolnost

Asi každý máte zkušenost, že někdo nad kým jste ze začátku měli navrch ve sportu, podnikání nebo jakémkoli jiném odvětví, nakonec slavil větší úspěch díky své odolnosti a vytrvalé soustředěnosti. Emoce a chemie, kterou nám spouští v krvi, nás často připravují o výhodu empatie, intuice, a tlak emocí a chemických vzorečků stresu nám naopak přináší zbrklost, chyby v úsudku a nesoustředěnost. Úspěch často neslaví ten, kdo je situací pohlcen a cloumán vlastními byt upřímnými emocemi. Mít nadhled, klidnou mysl a krev bez zatěžujících hormonů a chemických vzorců nám často pomáhá uspět.

Odborníci se shoduji, že přes různé deficity, věk, genetiku, výchovu a přijaté hodnoty jsme schopni naši odolnost zvýšit o více než 30 procent a při cíleném tréninku dokonce až o 50 procent. Základem je práce se sebedůvěrou, mentální trénink a prevence zvládání vlastních emočních reakcí. Daleko důležitější než umění stres pouze vydýchat, je psychická odolnost, vysoká míra sebedůvěry a víra ve smysl toho, co a jak děláme.

Pokud bude vaše mysl zaplněna spíše představami a fantaziemi o příštím úspěchu, než o uvědomování si minulých chyb a víra ve vítězství bude ve vás převažovat nad zkušenostmi z předešlých proher, pak vám právě ta, pro některé iracionální, naděje dodá více vnitřního klidu a psychické odolnosti. Vaše krev nebude zakalená nežádoucími emocemi a tělo i mysl budou moci naplno využít váš potenciál pro vítězství.

Přeji Vám čistou krev a čistou mysl!

Save

Save

Save

Save

The following two tabs change content below.
Jiří Kastner
Tel.: +420 603 82 82 42