Nikdy nikdo nic nesmí mít za definitivní

shadow sun photoKdyž se narodíme, milujeme se a přijímáme se. Rodíme se se zdravým emočním systémem. Nesoudíme, která část naší bytosti je dobrá a která špatná. Jak rosteme, začínáme se učit od lidí kolem sebe. Říkají nám, jak máme jednat, kdy jíst, kdy spát a my začínáme dělat rozdíly. Učíme se, které chování nám přinese přijetí („hodná holka“) a které zamítnutí („zlobivá holka“). Učíme se, jestliže dostáváme okamžitou odpověď nebo náš pláč zůstane bez povšimnutí. Učíme se, které vlastnosti jsou pro naše okolí přijatelné a které ne. Toto nám zabraňuje žít přítomným okamžikem a vyjadřovat sebe sama. Kolik je nás, kteří prodáváme sebe sama, abychom byli dobří, oblíbení a přijímaní ostatními?

Štěpán, tichý, skromný a slušný vedoucí účtárny velké developerské společnosti. Má rád svoji práci a rozumí ji. Právě teď jeho společnost prochází velkou změnou – přechází na nový účetní systém. Je na něm vidět, jak je unavený, nevyspalý a pod velkým tlakem:

„Stihnout všechny uzávěrky nebude snadné a do toho ještě změna systému. Můj šéf je náročný. Říká: Poraď si, od toho tě platím. Moji lidé brblají. Děláme spoustu přesčasů. Jsme závislý na spolupráci s ostatními útvary. Podklady od nich se zpožďují. Jak to zvládnout?“

Slušnost a skromnost

Normálnímu člověku je protivné naparovat se, vyzdvihovat své kvality, rozčilovat se, vztekat se. Jak však zůstat slušným a nestát se „šedivým hadrem“, se kterým může kde kdo vláčet a do něhož si život utírá boty? Jak získat zdravou sebedůvěru?  Zkusme si i my právě teď představit, že od zítřejšího rána vzrostou tyto naše schopnosti:

  • Umíme si snadněji naplnit své aktuální potřeby: přijetí okolím a jeho respekt, jsme slyšitelní a uvěřitelní ve své potřebě projevit se ve svých touhách a přáních, získáváme lepší přístup ke své vlastní síle a energii.
  • Umíme elegantně vyjasňovat nedorozumění a nalézat řešení, které vítají obě strany. Jednoduše a účinněji komunikujeme se svým okolím.
  • Stáváme se vynalézavějšími a pružnějšími při řešení problémů. Stanovujeme si mety, cíle jejichž dosahování nám činí radost a naplňuje smysluplností.

Co by se v takovém případě stalo s naší sebedůvěrou?

Hádám, že bychom více narovnali svá záda, vypjali hruď. Sebedůvěra je přesvědčení. Přesvědčení, že se dokážeme o sebe postarat za jakékoliv situace. Přesvědčení, že jsme schopni vyrovnat se s potížemi a to bez obviňování, ponižování, vyhrožování sobě či druhým. Sebedůvěra může být zdravá.

Touhy, ambice, které potlačujeme

Právě ony se pokoušejí stále dostat příležitost v našem životě. Jsou škodlivé, jen když jsou potlačené: pak se vynoří při té nejméně vhodné příležitosti. Obtíže, které se nám pak staví do cesty, přinášejí šanci realizovat je. Když potlačujeme jakýkoliv pocit, projev, potlačujeme také jeho protějšek. Pokud popíráme svůj strach, zmenšujeme svoji odvahu. Když popíráme svoji chtivost, potlačujeme tím štědrost. Bill Spinoza tvrdí:

„To, s čím nedokážete být, vás nenechá být.“

Štěpán situaci řeší tichým vysvětlováním. Staví na tom, že „bude lépe“ a zároveň si uvědomuje, že stávající stav bude trvat více než rok. Připouští, že sám si není jistý vlastními silami. Už teď někteří jeho kolegové onemocněli a situace v jeho oddělení zpracovávání účetních dat je kritická. Neodporuje, mlčí, pracuje, vysvětluje. Jen žádné konflikty, spory… Vždyť by si ostatní mohli všimnout, jak na tom jsme a mohli by nám pomoci. Nevšímají si, naopak posilují tlak na Štěpánovo oddělení, kritizují za nepružnost, pomalost a nevstřícnost. Štěpán se cítí být v koutě. 

Svět je naším zrcadlem

Pokud chceme být svobodní, pak musíme být schopni „být“. Tedy přestat čekat „že bude lépe či že si někdo všimne“, přestat soudit sama sebe či druhé. Jde o to, odpustit si, že jsme lidští (všichni) a tedy nikoliv dokonalí. Občas nevidíme celek, neslyšíme, nedochází nám souvislosti. Když soudíme sebe, automaticky soudíme také ostatní a naopak. Přemýšlejme:

„Co je na tom dobré být „neslušným“?“

Zamysleme se nad tím a pokusme se najít dobré stránky této vlastnosti pro sebe. Budeme jí schopni účinněji využívat, protože jinak ona bude využívat nás. To, čím nevládneme, ovládá nás.

Jak by to vypadalo, kdyby Štěpán, alespoň nějaká jeho část nebyla slušná, trpělivá a pracovitá? Nejprve se této představě Štěpán brání, drží se představy o sobě sama doslova zuby nehty. Vždyť o nich nejde. Je to jen fantazie, kterou můžeme prozkoumávat a experimentovat s ní. Štěpán začíná mluvit o své únavě, o svém vzteku a strachu. Bojí se změn, nespokojenosti svého šéfa, ignoruje brblání svých kolegů. Uvolňuje se. Vracíme se k otázce, jak by to vypadalo, kdyby nebyl jen slušným, pracovitým hlavním účetním. Kým by byl v takovém okamžiku? Objevuje se postava Batmana. Rozvíjíme Štefanovu představu. V čem je Batman dobrý, jaké schopnosti a vlastnosti se u něho objevují? Co může nabídnout? Vynořuje se přímost a rozhodnost. Kvality, které Štefan obdivuje. V jaké konkrétní situacích potřebuje právě tyto kvality projevit?

Cvičení pro náročné: Napište si seznam všech svých vlastností (částí), které nemáte rádi a pokuste se z nich udělat klady (cílem je obnovení síly, tvořivost, probudit inteligenci snění). Rozhodněte se pro jednu a experimentujte, v jaké situaci by mohla být prospěšná „špetka“ této kvality?

A na závěr slova amerického filosofa a esejisty Ralpha Waldo Emersona:

 „Většina stínu v našem životě pochází z toho, že si sami stojíme ve slunci.“

 

Mohlo by se vám líbit...