Opičí past aneb co nám brání udělat změnu?

banan photo

V jednom cestopise jsem četla zajímavý popis, jak domorodci v tropickém pralese loví opice. Mají na to trik, který spolehlivě funguje. Přivážou k větvi vydlabaný kokosový ořech, ve kterém nechají otvor – právě tak velký, aby jím opice dokázala prostrčit pracku. Do dutiny v ořechu pak vloží zralý banán. A je hotovo, už zbývá jen čekat. Když se na stromě objeví tlupa opic, jedna z nich brzy objeví lákavou pochoutku – banán ve vydlabaném ořechu. Strčí pracku dovnitř, popadne banán – a má ho! Jenže v tom okamžiku nastane problém – dovnitř dutiny dokázala prostrčit pouze prázdnou pracku. Pokud v ní ale svírá banán, nemůže ji dostat ven. Je chycená v pasti. Když přijdou lovci, stačí jim jen odvázat ořech ze stromu. A opici – která stále v pracce pevně svírá banán – si odnášejí jako kořist do vesnice.

Asi vás napadne, proč neutekla? Proč nepustila banán a nevyvlékla se z pasti, když se blížili lovci? Když si uvědomíme, jak se chováme my – lidé – možná nám to tak nepochopitelné nepřijde.

Co nám brání udělat změnu?

Jako kouč se setkávám s klienty, kteří ve svém životě chtějí udělat nějakou důležitou změnu. Dokážou si určit svůj cíl, dokážou si i naplánovat kroky k němu. Když ale přijde na jejich realizaci, nakonec neudělají nic. Zůstanou tam, kde byli. Typické je to například u pracovních a kariérových změn – lidé mluví o změně, chtějí změnu, plánují změnu, a stejně nakonec zůstávají v práci, která je nebaví a neuspokojuje.

Cesta ke změně je totiž často lemovaná celou řadou „opičích pastí“. Je to džungle plná pomyslných kokosových ořechů – jen místo banánů jsou uvnitř jiná lákadla. V práci to mohou být takové věci, jako dobrý plat, služební auto, vidina ročních prémií, různé zaměstnanecké výhody a benefity … doplňte si tento seznam sami dle uvážení.

Naše „banány“ ale mohou být i nehmotné. Často to bývá například pocit důvěrné známosti. Strach z neznámého je jedna z největších psychologických bariér. A změna práce s sebou nese zatraceně mnoho nových a neznámých prvků. Vyberu si dobře? Bude se mi to líbit? Budu v tom dobrá? Uživí mě to? Co na to řeknou moji přátelé? Co to přinese mojí rodině?

Jestliže máme před sebou tolik nejistot, je naprosto přirozené přimknout se k tomu, co je jisté – a to je naše současná práce, se všemi těmi známými a předvídatelnými nároky, stále stejnými úkoly, užvaněnými kolegy, nudnými poradami, náladovým šéfem, porouchaným automatem na kávu na chodbě …

Ta potřeba jistoty a neměnnosti dokáže přehlušit i naše jiné, z dlouhodobějšího hlediska důležitější potřeby. Proč, že jsme to vlastně chtěli změnit práci? Protože se cítíme nevyužití, nedocenění, je to pro nás dávno rutina, nikam se nerozvíjíme, nic nového se neučíme …?

Přes to všechno se ale zdá být tak obtížné pustit banán, vytrhnout se z toho důvěrně známého prostředí. Proto ve své nemilované práci zůstáváme. Nebo se snažíme nejistotu alespoň zmenšit, omezit. V tu chvíli si ale škálu budoucích možností a příležitostí enormně zúžíme. Zvažujeme jenom ty možnosti, na které dosáhneme s jednou rukou uvězněnou v opičí pasti. A tak hledáme jen podobné pracovní pozice, ve stejném oboru, v podobné firmě, kde můžeme využít věci, které už důvěrně známe a umíme. A když nakonec takovou změnu přece jenom zrealizujeme, po čase zjistíme, že je to „totéž v bleděmodrém“ a naše pocity nespokojenosti se objeví znovu.

Ruka v pasti nám brání prozkoumat širší území. Co bychom doopravdy rádi dělali? Jaké své schopnosti a nadání bychom rádi každý den využívali? Co nás skutečně baví a naplňuje? K čemu nás to táhne? Jak by vypadala práce našich snů? Takové otázky nás možná dovedou k uvědomění, že bychom chtěli udělat zásadnější změnu, začít dělat něco úplně jiného, změnit dosavadní směr svojí kariéry. Ale to bychom se museli napřed osvobodit ze svých pastí.

Pokud patříte mezi lidi, kteří strádají ve své práci a chtěli by ji změnit, ale stále se vám to nedaří, zkuste se zamyslet:

Jaký banán svíráte v ruce?

Co by vám pomohlo ho pustit?

Save

Save

The following two tabs change content below.
Irma Bohoňková

Aktuální články od: Irma Bohoňková (více)