Patrick Williams – Od vzniku ICF po oslavu jejích 20. narozenin

Patrick W..jpg


International Coach Federation (ICF) letos oslaví své 20. narozeniny. Také česká pobočka ICF oslavuje kulatých 10 let od svého vzniku. Rozhovor s Patrickem Williamsem pro mě byl důležitý. Vyslechl jsem z první ruky příběh z období vzniku významné mezinárodní profesní organizace koučů.

 

 

 

Patriku, patříš mezi zakládající členy ICF. Jak to celé začalo?

V roce 1995 jsem četl dva zajímavé články. Ten první byl v Newsweeku a psal o Thomasu Leonardovi (zakladatel ICF). Druhý článek, v East West Journalu, psal o vzestupu life koučingu. V té době jsem pracoval jako psycholog. Od roku 1990 jsem se věnoval i exekutivnímu koučování s korporátními klienty. Z prostředí zdravotnictví a z vedení terapií jsem se cítil unavený. Pak se ke mně dostala zpráva o konferenci o koučování v Houstonu. Právě na této konferenci začala ICF. Byl jsem jedním ze 187 účastníků. Následně jsem působil v různých komisích ICF. Vytvářeli jsme popis jádrových kompetencí, etický kodex, kritéria pro certifikace… ICF rostla. Na konferenci ve Phoenixu příští rok přišlo 300 lidí, o rok později do Vancouveru 700, pak 900 do Orlanda…

Věděl jsi tenkrát, že koučování tak rychle poroste?

Koučování mělo velikou šanci se uchytit, protože reagovalo na potřebu, kterou žádná jiná profesionální služba neuměla uspokojit tak dobře. Tušil jsem, že to bude velké!

Jak bys tu potřebu popsal?

Zdálo se, že koučování vyhovuje těm, kteří z podstaty svých témat nepotřebují terapii, ani nevyužijí konzultace, poradenství apod. Koučování se etablovalo jako proces, při kterém se klient stává kompetentnějším a získává jasnější pohled na věc. Nejde primárně o eliminaci problémů.

ICF letos oslaví své 20. narozeniny. Co bys popřál do dalších let?

Přál bych si, aby se dařilo propagovat koučování jako profesi. Koučové tak mohou lépe získávat klienty. Druhá věc, kterou bych si přál je, aby byly certifikace udíleny samostatnou organizací. Aby je neudílela organizace, která zároveň poskytuje členství. Ale na to už je teď asi pozdě to změnit:-)

K čemu by bylo dobré oddělit certifikace a členství?

Jako jeden ze zakládajících členů jsem vždy rád viděl a podporoval, jak ICF přispívá k růstu koučovacího trhu. Po 10 letech existence ICF jsem se začal přimlouvat k hledání vnější a nezávislé cesty pro udílení certifikací koučům a výcvikovým programům. Taková cesta by zvýšila kredibilitu samotných certifikací. Vycházel jsem při tom také ze svých zkušeností z oblasti psychologie a mediací. Věřím, že když jsou certifikace a členství zastřešovány jednou a tou samou organizací, objevuje se možný konflikt zájmů související s potenciální zájem ICF v tomto systému navyšovat svůj hmotný zisk. ICF proto vytvořila tzv. „firewall“ mezi svou radou a složkou, která má na starosti certifikace. Stále se ale jedná o jednu organizaci.

V roce 2010 jsem ICF doporučil využít pro systém certifikací nezávislou a neziskovou organizaci Center For Credentialing and Education, která působí globálně, nenabízí členství a zabývá se jen certifikováním. Mé doporučení se nesetkalo s přijetím. ICF v té době také jednala o přijetí ISO standardů pro certifikace. Na kongresu v Orlandu se ale tato myšlenka setkala s výrazným nepřijetím, tak od ní bylo upuštěno.

Pro někoho je koučování profese, pro někoho dovednost, životní cesta apod. Čím je pro tebe?

Vším, co jsi říkal. Dobře vycvičení koučové jsou modelem pro své okolí a žijí vyjímečné životy. Koučovací přístup může být užitečný leaderům napříč společenskými vrstvami, manažerům, rodičům, milencům… Mohli bychom tedy říct, že existuje koučování jako profese a koučování jako pozoruhodný komunikační skill set, který upevňuje smysluplnost konverzací, zvídavost a otevírá nové možnosti, které vedou k originálním výsledkům.

Jakou má koučování roli v dnešním světě?

Koučování má rozvíjet životy lidí a osobnosti lídrů na všech úrovních – korporátní, komunitní, kulturní. Kdyby se nám tak podařilo dosáhnout až k politikům a politickým leaderům!

Koučování je často o výzvách. Máš teď v životě nějakou?

Mou největší výzvou je udržet si chuť a nadšení pro věc. Koučuji už 25 let a 15 let jsem vlastnil mezinárodní školu pro výcvik koučů. Nyní bych byl rád více spisovatelem, speakerem a inspirujícím učitelem.

 

Na závěr zmíním jeden zajímavý projekt Patricka Williamse – Coaching the Global Village (CGV). Smyslem CGV je za pomoci koučovacího přístupu pomáhat komunitám po celém světě hledat udržitelný způsob fungování. CGV spolupracuje s mnoha neziskovými organizacemi a přispívá k rozvoji jejich leaderů. 

Mohlo by se vám líbit...