Pohled z druhé strany

gazelaJe snadné dosahovat úspěchů, když se vše daří, když tělo i hlava „poslouchá“, ale je obtížné udržet si psychickou stabilitu, když přijde únava, svalová bolest, zranění, neúspěch nebo kritika. Zvládat nepříznivé situace, podívat se na ně pozitivně, získat z nich poučení pro svůj další růst je cílem každého sportovce, který se objeví v mé kanceláři. Chtějí být na vrcholu, silní a odolní vůči vnějším vlivům, které jim často brání podat maximální výkon a využít svůj vnitřní potenciál. Dobře ví, že posílením svých vnitřních zdrojů dokážou překonat těžká období, které vrcholový sport přináší. Neexistuje šampion, který si neprožil náročné chvíle, který se někdy nevydal z posledních sil, který nezažil chvíli, kdy to chtěl vzdát, ale právě tyto krizové chvíle, otestovali jeho skutečné odhodlání stát se Vítězem.

Jaký je rozdíl mezi sportovci, kteří se stanou vítězi a mezi těmi, co to nikdy nedokáží?

Všichni profesionální sportovci trénují tvrdě a mají odhodlání dosáhnout svého cíle. Hlavní rozdíl vidím v tom, že ti nejlepší zvládají dokonale nejen svůj vnější závod, ale především ten vnitřní. Jejich závod, turnaj, hra jsou odrazem jejich vnitřního nastavení. Tento soulad a vzájemné propojení vnitřních a vnějších faktorů je klíčem k bráně slávy, úspěchu a vítězství. Ti nejlepší to vědí, proto vynakládají nemalé úsilí tomu, aby dokonale ovládli své vnitřní zdroje, ukryté hluboko v nich.

Jak mi mentální trénink pomohl při ½ maratonu?

Jedinou věc, kterou ve své sportovní kariéře zpětně lituji, je, že jsem neměla současné možnosti využití mentálních technik v tréninkovém procesu i na závodech. Po dlouholeté praxi sportovního kouče vím, že mentální příprava je stejně důležitá, jako příprava fyzická nebo technická a má zásadní vliv na využití osobního potenciálu sportovce.

S nástupem jara, a tím pádem i s mým blížícím se každoročním startem na pražském ½ maratonu, mne napadlo, poskytnout vám možnost, podívat se na mentální trénink z druhé strany.  I když léta, kdy jsem bývala vrcholovou atletkou pominula, pořád se aktivně zúčastňuji různých běžeckých závodů. Jeden důvod je, že běh je „můj život“ a srdcem jsem pořád sportovec, druhým důvodem je fakt, že sama využívám různé mentální techniky při tréninku i v závodě. Mám taky své sportovní cíle a hledám stále nové výzvy. Pociťuji to jako výhodu ve své práci se sportovci, protože tak, jako v minulosti i teď prožívám podobné pocity, hlavou se mi „honí“ podobné myšlenky, které sportovci sami zažívají na závodech a trénincích.

Postup, který jsem si naplánovala tři měsíce před závodem, obsahoval jak fyzický trénink, tak pomocné mentální techniky, které jsem vědomě zařadila přímo do tréninku. Píšu vědomě proto, že ve stresu, co těžký trénink a závod jsou, většinou začnou na povrch vyplouvat zautomatizované vzorce chování, které nemusí být pro nás přínosem. Proto jsem si vědomě zařadila do tréninku techniky, které jsem každý trénink aplikovala a tím si je nahrávala a postupně zautomatizovala. Po tréninku jsem si vždy zanalyzovala své pocity a poupravila své mentální postupy. Zkontrolovala si své krátkodobé cíle (týdenní), jestli jsou v souladu s mými postupnými kroky a výsledky. Jednoduše řečeno, jsem se sama nakoučovala a když jsem cítila potřebu, využila jsem k lepšímu přemýšlení svoji kolegyni.

Jaké mentální techniky jsem použila?

Prvním krokem bylo hned na začátku ujasnit si konkrétní a měřitelný cíl a sepsat si strategie vedoucí k němu. Jak fyzickou, tak psychickou přípravu. Využívala jsem symbol Gazely, který mi pomáhal běžet více plynule a rychle, zařadila jsem také pozitivní samomluvu, která mne motivovala a hecovala. Vytvořila jsem si imaginární tlačítko, které jsem kdykoliv v případě negativních myšlenek mohla zmáčknout a vypnout je, pak jsem je nahradila pozitivními. Klíčové slova jsem si připravila pomocí koučinku předem a ujistila jsem se, že odpovídají mému „nastavení“ a cíli. V závodě jsem často čerpala energii z čehokoliv, co bylo kolem mne. Například podél tratě hrála kapela, když jsem běžela kolem, představila jsem si, že hudba co hraje je jako příval nové energie a také tomu tak bylo.

Co mi to přineslo?

Mentální trénink mi pomohl necítit bolest, pomohl mi „dobíjet baterky“ v průběhu závodu i mezi tréninky, pomohl mi věřit si a překonat samu sebe, pomohl mi o dost zvýšit výkonnost! Vše, co se mi postavilo do cesty, jsem dokázala využít ve svůj prospěch. I když byl v přípravě sníh, zima, mokro a led, já jsem učinila Volbu, že mne to bude nabíjet energií víc a víc. Měla jsem svůj jasný cíl, své klíčové slova a vizualizovala jsem si vše, co jsem potřebovala ke svému zlepšení. Každá technika mentálního tréninku mne posouvala dál a dál. Mentálně jsem byla schopna běžet intervalový trénink o mnoho rychleji než ve skutečnosti, stačilo využívat a „programovat“ svou mysl správným způsobem! Každým dnem jsem cítila, že moje výkonnost jde nahoru.

V den závodu bylo 7 stupňů, to není ideální teplota, ale můj mozek měl to správné nastavení, že nic z toho nemůže narušit můj vnitřní klid a potěšení zazávodit si a dosáhnout svého cíle. Vím, že bez svých technik bych nedokázala zaběhnout osobní rekord. Já to však zvládla za hodinu a půl a cítila jsem se skvěle. Byla jsem na sebe patřičně hrdá.

Kam mne to posunulo?

Byla to úžasná zkušenost, která mi pomohla zase pocítit na vlastní kůži techniky mentálního tréninku, které učím své sportovce. Ten účinek je tak veliký, že mám zase chuť se vrátit do vrcholového sportu! Vím, že každou překážku bych milovala a proměnila v příležitost být ještě lepší! Zůstanu ale v pozici sportovního kouče, který se bude dále připravovat na své amatérské závody a testovat nové techniky, ale vrcholový sport raději přenechám o něco mladším kolegům. Zásadní je, že jsem zase o kousek dál jako sportovní kouč, který pomáhá jiným sportovcům překonávat náročné výzvy a dosahovat vysoké sportovní cíle.

 

The following two tabs change content below.