RUDOLF VACO – V první řadě musí jít o lidi a teprve v druhé řadě o hospodářské výsledky

Rudolf VacoRudolf Vaco je druhým rokem prezidentem české pobočky Mezinárodní federace koučů (ICF Czech Republic). Svou cestu ke koučování začal před sedmi lety, když si splnil všechny své pracovní a výkonové cíle a zjistil, že by chtěl být víc prospěšný podnikům a jejich manažerům spíše jako kouč a externí průvodce. Absolvoval proto renomované výcviky a certifikaci v ko-aktivním koučování v německém Heidelbergu. Po návratu z pracovního pobytu v USA do Čech se začal angažovat v profesní organizaci koučů ICF ČR a byl zvolen jejím prezidentem.

Povídali jsme si o jeho cestě ke koučování, jeho poslání v roli prezidenta, o koučovací kultuře ve firmách i o nadcházející konferenci pořádané českou pobočkou ICF, jejímž tématem je rozvoj a budování koučovací kultury; téma, které zajímá nejen profesionální kouče, ale i manažery HR a další manažery z menších i větších firem.

Jakou cestou jste došel až k pozici prezidenta v české pobočce ICF?

Přirozenou cestou. Dvacet let jsem pracoval v korporátním prostředí a plnil jsem si jeden sen za druhým. Chtěl jsem řídit velký tým lidí, chtěl jsem mít velkou zodpovědnost, cestovat do různých zemí a poznávat cizí kultury, mít status. Každý dosažený cíl mě posouval dál, ale pořád jsem nebyl úplně šťastný. Shodou okolností jsem v té době procházel vlastním koučinkem na své korporátní pozici a shodou okolností to bylo právě s koučkou organizovanou v ICF. Díky ní jsem si uvědomil, že jsou další možnosti, že mám co nabídnout svému okolí nejen na pozici, na které jsem byl. Řadu dovedností kouče jsem využíval při svém vedení lidí, aniž bych si to uvědomoval. Dá se říci, že jsem si „odžil“ fázi být zaměstnán a zjistil jsem, že by mě hodně bavilo pomáhat druhým lidem z druhé strany jako kouč.

Vrátili jsme se s rodinou zpátky do Čech a já jsem cítil potřebu být součástí nějakého většího celku, setkávat se s podobně naladěnými kolegy. Stal jsem se členem ICF a postupně jsem se v organizaci více angažoval, až jsem byl v roce 2015 zvolen za prezidenta.

Co vnímáte jako své poslání v roli prezidenta české pobočky ICF?

Moje poslání se odvíjí od poslání samotného spolku a naší pobočky. Jde nám o podporu profesionálního koučinku v ČR a zabezpečení jeho kvality. Zaměřujeme se na rozvoj a vzdělávání koučů, pořádáme akce, kde je možné získat praktickou zkušenost a zážitek práce s profesionálním koučem. ICF se svými pobočkami téměř ve všech zemích světa definuje vysoké profesní standardy v oblasti koučování. K našim stěžejním dokumentům, které mají zaručit vysokou kvalitu a profesionalitu koučování, tedy k ICF etickému kodexu kouče a ICF klíčovým kompetencím kouče, se hlásí i další profesionální koučové, kteří nejsou v ICF organizováni. ICF také poskytuje prestižní celosvětově uznávanou certifikaci pro kouče a akreditaci vzdělávacích programů a výcviků pro kouče.

Co je pro vás osobně důležité, aby se po dobu vašeho předsednictví v ICF ČR odehrávalo? Na čem vám osobně nejvíc záleží?

Mám vizi, že naše profesní organizace by se měla stát ještě viditelnější a atraktivnější pro naše současné i budoucí členy. Hodnota, kterou já osobně velmi ctím, je transparentnost a čestnost v tom, co jako profesionální koučové děláme, a proto mi záleží na tom, aby náš spolek byl vnímán jako místo, kde se mohou profesionální koučové propojit s podobně naladěnými kolegy. Proto jsem i já sám do spolku přišel. Ani ne pro nějaké výhody, ale pro to propojení, networking s lidmi, kteří mohou sdílet své názory, zkušenosti a záleží jim na tom, jak spolek i celá společnost funguje. Mám pocit, že té lidské otevřenosti a pocitu bezpečí je v současnosti stále víc potřeba.

Jak chcete dosáhnout, aby byla česká pobočka ICF ještě viditelnější a atraktivnější?

Věřím, že na tu cestu jsme už nastoupili před dvěma lety tím, že jsme navázali na vše dobré, co bylo v naší profesní organizaci vytvořeno. Konkrétně jsme chtěli zaměřit svoji pozornost na podporu rozvoje našich členů v regionech i přesto nebo spíš právě proto, že máme nejvíce členů v Praze. Naši zkušení členové vedou skupiny SIG (Special Interest Group), což jsou oborové skupiny, které pořádají workshopy a ochutnávkové prezentace pro lidi, kteří si chtějí rozšířit pohled o nové metody nebo nástroje koučinku. Zveme nejen své členy, ale i další kouče a odborníky z dalších organizací, kteří mají co nabídnout našim členům. Pořádáme Diskusní klub, který je otevřený i široké veřejnosti, kde se setkáváme jednou za dva měsíce a jehož tématem za poslední rok je pro kouče velmi podstatné téma „Kouč – úspěšný podnikatel“. Do tohoto klubu zveme naše seniorní členy, kteří se dělí s ostatními o své zkušenosti a těm méně seniorním sdělují, jak se dostali tam, kde oni nyní jsou. Také organizujeme semináře zaměřené na etiku profesionálního ICF koučování a v rámci etické platformy profesních organizací koučů (EPPOK) společně s dalšími profesními organizacemi ČAKO a EMCC pořádáme workshopy s tématem etiky v koučovací praxi.

Na co jste obzvlášť pyšný?

Mám takové svoje dítko, na které jsem pyšný. Chtěli jsme zprostředkovat zkušenosti i pro naše pokročilé a seniorní kouče a tak jsme začali pořádat Masterclass. Tento rok jsme zorganizovali už dva. Je to setkání členů s kouči, kteří mají nejvyšší možnou ICF certifikaci MCC neboli Master Certified Coach. Jsme na začátku, ale věřím, že už nyní jsou tyto semináře pro mnohé velmi atraktivní.

30. listopadu se v Praze koná Mezinárodní fórum nazvané „Tvorba a rozvoj koučovací kultury“, které pořádáte. Znáte firmy, které mají koučovací kulturu? Pomáhá jim to ve výkonu?

Jednoznačně pomáhá. Kdybyste se mě zeptala, čím se odlišují firmy s koučovací kulturou od těch, které ji nemají, řekl bych, že je to zřejmé především z přístupu každého jednotlivého vedoucího k jejich okolí. Souvisí to se způsobem, jakým jedná a komunikuje se svými kolegy, podřízenými i nadřízenými. Tito manažeři si více cení názorů a iniciativy svých lidí a kolegů ve firmě. Dokážou lépe vysvětlit svým podřízeným hodnoty firmy a její vizi. Tyto organizace kladou důraz na to, aby definování a náplň jednotlivých pozic byla smysluplná.

Rozdíl je také v tom, jakým způsobem probíhají porady. Ve firmách s koučovací kulturou si lidé více naslouchají a diskutují, nejen se konfrontují. Více se slyší, více se ptají a hledají společná řešení. Na takových poradách bývá tvořivá a inspirativní energie. O těchto příkladech se právě budeme bavit na nadcházející konferenci.

A pomáhá to firmám ve výkonu? Dovedu si představit, že ekonomicky výkonné jsou i firmy, které se ke svým zaměstnancům chovají ohavně.

Jednoznačně pomáhá a tento názor je podpořen celosvětovým výzkumem ICF. Smyslem zavádění koučovací kultury je vytvořit prostředí, které dlouhodobě nejen pomáhá výkonu firem, ale vede k nižšímu odlivu jejich zaměstnanců a také lepšímu vnímání firmy jako zaměstnavatele na trhu práce. Důsledkem těchto skutečností je pak rostoucí příliv kandidátů do náboru firem se zavedenou koučovací kulturou.

Jedna z otázek, které se budeme například věnovat na konferenci a která je velmi aktuální, je střetávání více generací a navíc různých kultur na jednom pracovišti. S mohutným nástupem generace Y si firmy začínají uvědomovat, že koučování je důležité právě tam, kde k takovému setkávání dochází. Koučování je velmi účinné při překonávání bariér generačních nebo kulturních. Napomáhá lepšímu dorozumění a porozumění mezi lidmi na pracovišti.

Z vlastní praxe můžu říct, že firma, která to myslí se svými zaměstnanci vážně a tím i s koučovací kulturou, hodnotí své vedoucí nejen podle výkonu, ale i z pohledu dlouhodobé angažovanosti svých zaměstnanců. Osobní hodnocení u těchto firem se dívá nejen na výsledky práce, ale i na způsob práce s lidmi, zejména na to, jak jsou jejich lidé motivovaní, co si myslí o firmě, jak dlouho u firmy zůstávají. Firma má svůj hospodářský záměr, ale z dlouhodobého pohledu, když se nebude zabývat způsobem, jak pracovat s lidmi, nemůže být dlouhodobě úspěšná.

Dále je důležitá například férovost v ohodnocování, transparentnost v přístupu, otevřené naslouchání, aktivní vytváření a budování atmosféry důvěry a zároveň schopnost vysvětlit firemní hodnoty svým zaměstnancům, aby se zaměstnanci přirozeně cítili s firmou ve spojení a byli s ní naladěni na společnou vlnu.

Jsou firmy, které jsou ohavně úspěšné, ale když se podíváte jak dlouho… Tímto tématem se zabýval například i Jim Collins, jeden ze současných ekonomických guru, který ve svých knihách o nejúspěšnějších firmách píše o společnostech, které jsou na trhu třeba víc než 100 let. Právě tyhle firmy mají některé rysy, které se velmi přibližují tomu, čemu my říkáme koučovací kultura.

V čem bude zajímavá nadcházející konference zaměřená na vytváření koučovací kultury ve firmách?

Letošní Mezinárodní fórum, které je v pořadí již druhé a koná se 30. listopadu v hotelu Majestic Plaza v centru Prahy ve Štěpánské ulici, jak jsem již zmínil, je zajímavé pro profesionální kouče, manažery HR, HR partnery i ostatní manažery na všech úrovních. Naši hlavní řečníci jsou zkušení certifikovaní koučové ze zahraničí, kteří mají za sebou řadu úspěšných projektů v nadnárodních firmách. Jsou to světově uznávaní profesionálové v oboru. Budou sdílet své zkušenosti i úspěchy. Těším se na to, co nového se dá vytvořit v prostoru, kde je nejenom zkušenost a znalost, ale i zvědavost a touha účastníků po něčem novém.

Budeme mít panelové diskuse, které povedou zástupci českých firem. Představí přístupy a budou sdílet své zkušenosti z našeho českého prostředí, jak úspěšně zaváděli koučovací kulturu a co to lidem i firmě přineslo. Osobně se nejvíc těším právě na tyto panelové diskuse a na otázky a odpovědi. Těším se na sdílení a interakci s publikem a na výměnu zkušeností.

Jaké máte další plány? Připravujete nějaké další zajímavé akce?

Teď ke konci roku se nejvíc těším na to, kdy uzavřeme konferenci a dáme si také čas pokoje a svátků sami pro sebe. Pořádáme novoroční večírek pro naše členy, je to vyhrazený čas pro nás, abychom si společně sedli a podívali se na to, co máme za sebou, abychom si zrekapitulovali, jaký byl rok 2017. Jsem přesvědčen, že je důležité najít si čas pro sebe a dopřát si i chvíle odpočinku a ohlédnutí. A dopřát si i čas, kdy si dovolíme snít a propojit se s tím v nás, co je pro nás důležité.

Tímto bych také již v předstihu chtěl popřát všem čtenářům Koučinkportálu pohodové a klidné Vánoce.

Děkuji za rozhovor

The following two tabs change content below.

Mohlo by se vám líbit...