Michal Ondráček: Metoda SOLE a koučovací přístup ve výuce

Michal Ondráček je žákem sira Johna Whitmora a Timothy Gallweye, zakladatelů moderního koučinku a koučování se věnuje od roku 1994. V současnosti působí jako ředitel školy The Inner Game International School ČR/SR, je certifikovaný Inner Game Coach a Facilitator, pracuje jako executive coach s jednotlivci i týmy a vede kurzy pro kouče. Je iniciátorem a metodikem projektu SOLE by CoEdu.

Vyvinul metodiku CQ-Collaboration Quotient a stál u zrodu unikátního nákupního sdružení/portálu pro živnostníky a malé firmy, Primattal.

Michale, zkuste, prosím, čtenáře blíže seznámit s projektem, resp. principy metody SOLE.

SOLE je zkratka pro Self Organized Learning Environment. Jeho autorem je pan Sugata Mitra, který za něj získal cenu TED 2013. Na TEDu lze nalézt několik videí která vysvětlují základní principy SOLE. Stručně řečeno jde o metodiku výuky, kterou lze zavést na jakékoli škole a která kromě toho, ze děti baví a děti se přitom učí samy, výrazným způsobem podporuje rozvoj jejich klíčových kompetenci. Nás tento koncept oslovil také tím, ze respektuje a podporuje naplnění principů koučinku a to: Podpora sebedůvěry, samostatnost, zodpovědnost a zvídavé zkoumání.

Kdy a kde tento projekt vznikl a kdo ho inicioval v ČR?

Projekt vznikl v roce 2012 a iniciovala ho skupina nadšenců do koučování z velkých firem, pod záštitou neziskové organizace CoEdu.

Kolik škol bylo, nebo doposud je do projektu zapojeno? Hlásily se školy proaktivně samy nebo jste je nějak cíleně oslovovali?

Byly zapojeny dvě základní školy. Aktuálně jedna z projektu z kapacitních důvodů odstoupila a jedna (ZŠ Měšťanská Brno) v projektu pokračuje již 4. školní rok. Obě školy jsme cíleně oslovili na základě předchozích zkušeností.

Je projekt využíván standardními, resp. státními školami nebo spíše školami, které mají alternativní charakter?

Projekt je primárně určen standardním školám, alternativy většinou prvky z teto metodiky běžně využívají.

Je koučovací přístup vhodný pro všechny vyučované předměty prvního a druhého stupně ZŠ nebo je v některých případech tradiční „frontální“ výuka nezastupitelná?

Za prvé bych zmínil, ze i když pilotní ověřování probíhá na ZŠ, tak pro metodu SOLE neexistuje žádné omezeni, mohou ji s úspěchem používat i střední a vysoké školy. V podstatě jsme nenarazili na jiné limity, než na chuť a odvahu učitelů využit tuto metodu i v „tradičních“ předmětech.

Jak koučovací přístup přijali žáci, učitelé a v neposlední řadě i rodiče?

Žáci potřebuji cca 3 SOLE hodiny, aby si zvykli a pak jsou ve valné většině nadšeni a dokonce od učitelů „vyžadují“ další SOLE hodiny. Pro učitele je zpočátku těžší přijmout myšlenku, že se z „přenašeče know-how“ a „experta v oboru“ mění v „organizátora samostatného učení děti“. Také je pro ně zpočátku obtížnější formulovat zvídavé otázky, na kterých úspěch metody staví. Rodiče byli předem informováni a následně zváni na ukázkové hodiny a jejich reakce jsou velmi pozitivní.

Je nějak sledována nebo měřena úspěšnost projektu?

Ano i když v omezených podmínkách jedné školy. Děláme pololetní srovnávací testy mezi žáky se SOLE výukou a frontální výukou. Kromě znalosti také posuzujeme rozvoj klíčových kompetenci, specificky komunikaci, spolupráci a učení se. Dosavadní výsledky ukazuji, že znalostně jsou děti zhruba na stejné úrovni (někdy ve prospěch frontální někdy ve prospěch SOLE výuky). Zásadní rozdíly jsou v motivaci dětí (děti se do školy na SOLE hodiny těší !) a v dynamice rozvoje klíčových kompetencí jednoznačně ve prospěch SOLE.

Je tento projekt podporován případně financován Ministerstvem školství?

Podporován neformálně, bez finanční podpory, financován z darů a mini grantů našich příznivců a také formou dobrovolnické práce (dosud více než 800 hodin).

Plánuje se rozšíření projektu do dalších základních či středních škol? Pokud ano, jak se mohou školy do projektu zapojit?

Ano, rádi bychom vytvořili sít „krajských“ ukázkových škol, kam by mohli jezdit další zájemci o využití SOLE pro inspiraci a vyškolení učitelů. K zapojeni je třeba pouze motivace ředitele školy a otevřenost učitelů novým metodám.

Jak hodnotíte úspěšnost projektu Vy  osobně?

Můj cíl z roku 2012 byl zjistit zda je SOLE metoda uplatnitelná i v našem školství, vyzkoušet to na dvou školách, následně vybudovat krajské vzorové školy a pak zajistit další propagaci s cílem 100 a následně 1000 škol. Jsem nadšen z dosavadních výsledků našich pilotních škol, na druhou stranu musím přiznat, ze jsem očekával ze 1000 škol dosáhneme v roce 2020 a tam tedy ještě ani zdaleka nejsme:-) Důvody vidím v tom, že stále fungujeme jen na dobrovolnické bázi (tzn. ve volném čase) a bez státní podpory – nemyslím jen finanční zdroje, ale hlavně podporu v šíření myšlenky.

Tak třeba zrovna tento rozhovor šíření myšlenky pomůže.

Děkuji Vám za rozhovo

Save

Mohlo by se vám líbit...