Sólo pro samo-rodiče

nohy Tanec je krásný ve dvou, ale ne vždy je to možné. Naštěstí je kromě partnerského tanga a dalších párových tanců na světě mnoho jiných jeho forem, ve kterých se dá prožít radost i dotek celistvosti a neztrácet svou sílu jako třeba Flamengo.

„Tanec okolo dítěte“ znají dobře všichni rodiče. Je tam tolik pohybu jako málokde. Příroda to jistě dobře zařídila, když zajistila, aby k jeho vzniku bylo potřeba muže a ženy. Život však poměrně často přináší situace, kdy zůstane na výchovu dítěte jen jeden rodič. Radost z tance zůstává, ale je to prostě jiné. Jednotlivec pak často může zažívat tlak stát se „super-rodičem“ a vychýlit se z rovnováhy a stability.

Vydělávat peníze, organizovat dobře čas, rozvíjet dovednosti dítěte a vztah s ním, zkrátka být 2 v 1 balení není snadné.  Tato skupina jedinců je obzvláště náchylná k syndromu vyhoření a negativním dopadům izolace. Jako nedílnou součást péče o sebe, i když se to může zdát jako zbytečný luxus, může být v tomto období doprovázení koučem, který může pomáhat znovu dopomáhat získávat smysl pro rovnováhu v životě.

Jaká je situace v ČR?

Sčítání lidu v roce 2001 ukázalo, že rodiny vedené jedním rodičem tvoří téměř 20 % všech rodin. Mezi rodinami, kde jsou přítomné závislé děti, tvoří tento typ rodin téměř 24 %. Osamělé rodičovství je přitom silně genderovaná zkušenost, která s větší pravdě­ podobností dopadá na ženy. Ty tvoří 90 % z osob, jež vedou domácnosti, kde je přítomný pouze jeden rodič (Dudová 2009).

Současný demografický vývoj přitom naznačuje, že počet rodičů samoživitelů (či s ohledem na jejich dominanci spíše matek samoživitelek) bude narůstat. Tato skutečnost je způsobena především dvěma faktory. První z nich představuje trvající vysoká rozvodovost, která je pro Českou republiku typická od poloviny 80. let. Každé druhé manželství v současné době končí rozvodem. Primárními pečovatelkami o děti narozené v manželství se přitom stávají v drtivé většině ženy. Druhým faktorem je rostoucí počet dětí narozených mimo manželství. Od devadesátých let došlo v české společnosti k rapidnímu nárůstu této tzv. mimomanželské plodnosti. V roce 1990 tvořil podíl těchto dětí 8,6 %. V roce 2007 se však téměř zčtyřnásobil na 34,5 % dětí narozených svobodným matkám (Dudová 2009: 762).

Jaké jsou nejčastější příčiny?

  • Samoživitelství jako důsledek rozvodu či rozpadu partnerství
  • Mimomanželská plodnost
  • Ovdovění

Mezi rodiči samoživiteli nalézáme stabilně i určitý podíl mužů-otců. Jejich situace je ale většinou odlišná než v případě žen. To se týká jejich postavení na trhu práce, výše příjmu i bariér, kterým v zaměstnání čelí. I přesto, že se jedná o skupinu rodičů, kterou bychom neměli ignorovat, samoživitelství stále zůstává dominantně ženskou zkušeností, která je, i z důvodu její genderovnosti, doprovázena specifickými dopady na každodennost žen a jejich dětí.

Matky samoživitelky tvoří skupinu čelící několika vzájemně se propojujícím druhům znevýhodnění a obecně patří ke skupinám nejvíce ohroženým nezaměstnaností a chudobou. Je přitom potřeba připomenout, že tato situace nedopadá pouze na samotné ženy, ale rovněž na děti, jež jsou na jejich příjem a péči odkázané. Feminizace chudoby tak stejně tvrdým dílem dopadá i na děti, které v rodinách vedených pouze matkou vyrůstají ve stále větší míře. /zdroj:Marhánková „Sandwichová generace“ – kombinování práce a péče o závislé členy rodiny (děti a seniory).

Jak reaguje nezisková sféra na tuto problematiku?

Pomocí této cílové skupině se zabývá i nezisková sféra, ale stále ji není dostatek. Pro dnešní inspiraci z neziskové sféry jsem si vybrala dvě organizace, jejichž projekty mě velmi oslovují.

Inspirace ze ženského světa

Na první inspirativní neziskovou činnost se podíváme do organizace s názvem Tripitaka o.s.

Jejich inovativní nápady vznikají netradičním propojením kulturní a sociální sféry. Dle mého názoru jsou hodny oficiálních ocenění příkladů dobré praxe.

Projekt Divadlo žen a mužů, který probíhal dva roky (2012-2014) a jehož součástí bylo i představení Samodivy – divadelní blues pro sólo matky, mě v určité době naprosto fascinoval.

O co šlo?

Ve skupině altruistů z tohoto sdružení se sešly týrané či opuštěné matky samoživitelky, které spojoval stav bez peněz a bez úcty okolí a mnohdy i sebe samé.

Vyhlásilo se pro ně výběrové řízení na členy hereckého představení. Přihlásilo se  na na něj přes 80 nezaměstnaných maminek samoživitelek převážně z Brna. Deset z nich nakonec dostalo angažmá v představení, které bylo utvořeno na základě jejich autentických životních zážitků. V průběhu projektu dostávali i podporu při dalším umístění na trhu s kariérním poradcem a psychologem.

Projekt byl velmi úspěšný a představení přeplněná. Největším darem kromě získání hereckých dovedností, pracovní příležitosti při jejich doprovázení – byla jistě i změna pohledu na sebe sama, dle autorů je Samodiva – žena, osamocená víla bojující s nástrahami světa, hrdá, křehká a vůbec ne tuctová.

Inspirace z mužského světa

Další dnešní inspirace pochází tentokrát z „mužského světa“. Jedná se o skvělou neziskovou organizaci Liga otevřených mužů, která vytváří řadu zajímavých projektů podporující mimo jiné
i tzv. aktivní otcovství. Sami o sobě říkají, že generaci pasivních otců střídají muži, kteří mají o péči o děti upřímný zájem a jsou ochotni jim věnovat čas a energii. Předávají jim zkušenosti jiných otců a know-how z ČR i zahraničí, kde lobbují za ně u zaměstnavatelů i v politických vodách.

Jejich motto „Muži umí o své děti pečovat a dělají to po svém“ dává příležitost ukázat, že je mnoho mužů, kteří svou rolí zvládají skvěle. Jejich role v našich životech mají nezastupitelné místo a zaslouží si úctu.

Co dodat závěrem?

Samoživitelky/é nesou na svých bedrech výchovu budoucí generace, samy a za velmi složitých podmínek. Zdá se, že i v současné společnosti je jejich podpora od státu nedostatečná a mělo by se jí věnovat více pozornosti tak, jak v nedávném rozhovoru prohlásila ministryně práce a sociálních věcí, Mgr. Michaela Marksová Tominová.

Dětí v neúplných rodinách dnes žije v ČR asi čtvrtina. Jestli dopustíme, aby většina z nich vyrůstala v chudobě či na její hranici, vrátí se to za pár let celé společnosti jako bumerang – jak známo, chudoba je matkou kriminality“.

 

Autorka článku:

Fotka_garant_Šárka FrancírkováŠárka Francírková
Průvodce na cestě k lepšímu porozumění sobě i druhým

www.vnitrnistabilita.cz
linkedinProfil na Kočinkportálu

 

Mohlo by se vám líbit...