Studentova cesta za vzděláním aneb průvodci na cestě vysokoškoláka

Nedávno jsem vedla rozhovor se svým čerstvě dospělým synem, který přijal oznámení o úspěšném přijetí na vícero vysokých škol slovy:

„Hm, vyzkoušel jsem si to, ale zvažuji, že nikam nenastoupím. Popřípadě si to rok vyzkouším a odejdu. Nevidím v tom žádný smysl. Proč bych měl vlastně chodit na vysokou školu? K čemu? Má jí dnes každý, je to taková honba za titulem. Nepřipadá mi, že by tu byla samá inteligence. Myslím, že je to pokrytectví a ztráta času. Dokážu světu, že můžu být úspěšný i bez vysoké školy. Jako Steve Jobs.“

Během krátké chvíle našeho rozhovoru mi v hlavě proběhlo velké množství informací a argumentů proč dále studovat, ale i řada pochybností, které tyto mé argumenty oslabovaly. Hlavou se mi honily otázky:

Jak to tedy opravdu je?
Máme nedostatek nebo nadbytek vysokoškoláků?
Odpovídá jejich oborová struktura požadavkům pracovního trhu a dokážou na něm obstát?
Jaké kompetence absolventi vysokých škol mají (k čemu jim jsou) a jaké jim naopak chybí?
Jak oceňuje naše společnost vzdělané lidi?
Je provázaná akademická půda s praxí?
Existují projekty, které studentovi pomohou na jeho cestě?

Nakonec jsem dokázala nabídnout synovi jen plnou pozornost a pár holých vět, které ze mě „vypadly“: „Zjisti si o tom více informací. Hledej. Jsem si jistá, že najdeš odpovědi na otázky, které hledáš.“ Mladí mají právo pochybovat, často nám nastavují zrcadlo a ukazují nám mnoho ze světa, který jsme vytvořili. Snad i proto vznikl tento článek. Možná, že může pomoci propojit ty, kteří hledají inspiraci a podporu na jejich cestě za vzděláním s těmi, jež svou podporu nabízejí.

Jaká je vlastně nejčastější motivace studentů pro vstup na vysokou školu?

„Člověk nepřestane pátrat, pokud je poháněn nějakým vášnivým zájmem. “
Teilhard De Chardin

Studovat dál ano či ne? Rozhodnutí o podání přihlášky na vysokou školu je pro studenty významným životním momentem. Studentům přinese vysokoškolský titul v budoucnu s největší pravděpodobností výhody, jako např. vyšší plat či společenské postavení, na druhou stranu studenti za tyto výhody musí podstoupit nemalé investice v podobě náročného a několik let trvajícího studia, mnohdy znamenají také přetrvávající finanční závislost na rodičích. Ze získaných výsledků průzkumů vyplývá, že

největší motivací je pro studenty v obecném smyslu rozvoj osobnosti, tzn. vzdělanosti, znalostí a schopností, zejména v oblasti jejich zájmu.

Následují pragmatické důvody vztahující se k budoucímu postavení na pracovním trhu – získání vysokoškolského titulu, kariérní možnosti a budoucí výdělek. Naopak mezi nejméně důležitými se objevují důvody, které evokují „volbu z nouze“ či výsledek tlaku okolí. Zdroj: Zpráva z průzkumu Masarykovy University 2007).

Koho vlastně studenti na své cestě za vzděláním nejvíce potřebují? Jenom učitele nebo také „průvodce“?

„Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“ J.A.Komenský

Stále častěji se ukazuje, že průběžná spolupráce studenta s neučitelským profesionálem – průvodcem vede nejen k úspěšnému dokončení studií, ale pomáhá nalézt jeho skutečný potenciál. Také větší sebedůvěru a spokojenost v osobním životě. Studentova cesta za vzděláním společně s průvodcem se může stát dobrodružnou výpravou za sebepoznáním. A to pro oba dva. Jací průvodci se studentovi nejčastěji nabízí a kým stručně jsou?

Kouč je profesionálem na podporu změn a dosahování cílů formou rozhovoru, který je založen na vhodně zvolených koučovacích technikách. Koučink je tak i ve vzdělávacím procesu moderní metoda napomáhající efektivnímu naplňování cílů klienta – studenta.

Mentor je zkušenější či starší osoba, která má větší zkušenosti i znalosti v oboru či oblasti, která jeho „svěřence“ – mentee zajímá. Mentoring pomáhá prohlubovat především profesní dovednosti.

Tutor je osoba, která se stará o určitou skupinu žáků nebo studentů, konzultuje a procvičuje s nimi probíranou látku apod. Funkci tutora na vysokých školách zastávají obvykle starší studenti nebo mladší učitelé.

V jakých studijních fázích je vhodné průvodce využít?

„Energie je to, co vše uvádí do pohybu.“
Aristoteles

Přípravná fáze

Uvědomění si co, jak a proč studovat na vysoké škole
Vytříbení si životních priorit a hodnot
Ujasnění si profesního směru a oboru studia
Posílení sebedůvěry

Fáze přechodu ze střední školy na vysokou školu

Počátek studia znamená poměrně velké zatížení. Studenti se ocitnou v novém neznámém prostředí a během krátké doby se musí vyrovnat se značným množstvím nových informací.

Práce s informacemi
Orientace v novém prostředí
Volba priorit a orientace v čase, plánování odpočinku
Zreálnění svých očekávání a ošetření tendence „nabrat si hodně věcí najednou“
Zklamání ze studia, zvažování smyslu studia
Práce na výdělek versus práce „která mi dává smysl“
Posilování sebedůvěry

Fáze průběžné studijní podpory

Efektivita využití času
Koordinace práce, studia a volného času
Zvládání zátěžových situací
Volba studijní priority
Nastavení vhodného studijního harmonogramu
Rovnováha mezi studijním a osobním životem
Spolupráce ve skupině
Posilování sebedůvěry

Fáze koučování při psaní závěrečných prací

Koučování studentů při psaní bakalářských, diplomových, či disertačních prací je kapitola sama o sobě. Pro studenta je to mnohdy první samostatný projekt, kde cíl i cestu si určuje on sám. Právě pro ohromnou svobodu, která se zde nabízí, je často důležité pro studenta nalézt pravý smysl, hodnotu a motivaci pro to, aby dokázal své myšlenky uvést k činu. Student spolupracující s „průvodcem“ může projít všemi stupni studentských závěrečných kvalifikačních prací s větší lehkostí a klidem. Kvalitně napsaná závěrečná práce obsahující celou šíři jednotlivých procesů – přípravy, zpracování, sepsání a zhodnocení (obhajoby), je pro každého studenta odměnou a zlatou tečkou za celým studiem.

Inspirace na závěr, aneb kde se můžou studenti potkat s průvodci

„Kdo hledá, najde.“

Je řada koučů, kteří nabízejí podporu studentům za zvýhodněných podmínek, ale také projektů, kde se můžou setkat studenti s průvodci. Jistě není problém pomocí moderních sociálních sítí nalézt jejich služby. Některé vysoké školy jdou také tomuto trendu naproti a v rámci jednotlivých fakult tak nabízejí individuální konzultace koučů. Podporují projekty zavádějící koučink, či mentorink , například: Univerzita Karlova v Praze, ČVUT Praha, Vysoké učení technické v Brně, FZV a LF UP Olomouc, Zdravotně sociální fakultě Ostrava ad.

Jste také „Průvodci“? Nabízíte své služby, či projekty studentům vysokých škol?

Dosud ne? Hledáte inspiraci k takovému kroku? Pak neváhejte kontaktovat školy či přímo studenty. Pohovořte s nimi o jejich výzvách, jež aktuálně překonávají, stejně o cestách k jejich řešení. Případně hledejte více informací u těch, jež se problematikou vzdělávání profesně zabývají. Jejich posláním je často propojování akademické půdy s praxí.

Chcete se hlouběji zaměřit na tuto oblast a aktivně se na problematice podílet?
http://www.ingenioetarti.cz/

Do jakých projektů se můžete přihlásit jako dobrovolný kouč či mentor?
www.kc-duo.cz/koucink-pro-studenty-vs

Chcete se stát mentorem a zapojit se do mentoringového programu? http://www.chcipomoci.info/stranka/30/mentoring/

Autorka článku:

Šárka Francírková
Průvodce na cestě k lepšímu porozumění sobě i druhým