Studentova cesta za vzděláním aneb průvodci na cestě vysokoškoláka

studentkaNedávno jsem vedla rozhovor se svým čerstvě dospělým synem, který přijal oznámení o úspěšném přijetí na vícero vysokých škol slovy:

„Hm, vyzkoušel jsem si to, ale zvažuji, že nikam nenastoupím. Popřípadě si to rok vyzkouším a odejdu. Nevidím v tom žádný smysl. Proč bych měl vlastně chodit na vysokou školu? K čemu? Má jí dnes každý, je to taková honba za titulem. Nepřipadá mi, že by tu byla samá inteligence. Myslím, že je to pokrytectví a ztráta času. Dokážu světu, že můžu být úspěšný i bez vysoké školy. Jako Steve Jobs.“

Během krátké chvíle našeho rozhovoru mi v hlavě proběhlo velké množství informací a argumentů proč dále studovat, ale i řada pochybností, které tyto mé argumenty oslabovaly. Hlavou se mi honily otázky:

  • Jak to tedy opravdu je?
  • Máme nedostatek nebo nadbytek vysokoškoláků?
  • Odpovídá jejich oborová struktura požadavkům pracovního trhu a dokážou na něm obstát?
  • Jaké kompetence absolventi vysokých škol mají (k čemu jim jsou) a jaké jim naopak chybí?
  • Jak oceňuje naše společnost vzdělané lidi?
  • Je provázaná akademická půda s praxí?
  • Existují projekty, které studentovi pomohou na jeho cestě?

Nakonec jsem dokázala nabídnout synovi jen plnou pozornost a pár holých vět, které ze mě „vypadly“: „Zjisti si o tom více informací. Hledej. Jsem si jistá, že najdeš odpovědi na otázky, které hledáš.“ Mladí mají právo pochybovat, často nám nastavují zrcadlo a ukazují nám mnoho ze světa, který jsme vytvořili. Snad i proto vznikl tento článek. Možná, že může pomoci propojit ty, kteří hledají inspiraci a podporu na jejich cestě za vzděláním s těmi, jež svou podporu nabízejí.

 

Jaká je vlastně nejčastější motivace studentů pro vstup na vysokou školu?

Člověk nepřestane pátrat, pokud je poháněn nějakým vášnivým zájmem. “
Teilhard De Chardin
 

 

Studovat dál ano či ne? Rozhodnutí o podání přihlášky na vysokou školu je pro studenty významným životním momentem. Studentům přinese vysokoškolský titul v budoucnu s největší pravděpodobností výhody, jako např. vyšší plat či společenské postavení, na druhou stranu studenti za tyto výhody musí podstoupit nemalé investice v podobě náročného a několik let trvajícího studia, mnohdy znamenají také přetrvávající finanční závislost na rodičích. Ze získaných výsledků průzkumů vyplývá, že

největší motivací je pro studenty v obecném smyslu rozvoj osobnosti, tzn. vzdělanosti, znalostí a schopností, zejména v oblasti jejich zájmu.

Následují pragmatické důvody vztahující se k budoucímu postavení na pracovním trhu – získání vysokoškolského titulu, kariérní možnosti a budoucí výdělek. Naopak mezi nejméně důležitými se objevují důvody, které evokují „volbu z nouze“ či výsledek tlaku okolí. Zdroj: Zpráva z průzkumu Masarykovy University 2007).

 

Koho vlastně studenti na své cestě za vzděláním nejvíce potřebují? Jenom učitele nebo také „průvodce“?

„Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“ J.A.Komenský

 

Stále častěji se ukazuje, že průběžná spolupráce studenta s neučitelským profesionálem – průvodcem vede nejen k úspěšnému dokončení studií, ale pomáhá nalézt jeho skutečný potenciál. Také větší sebedůvěru a spokojenost v osobním životě. Studentova cesta za vzděláním společně s průvodcem se může stát dobrodružnou výpravou za sebepoznáním. A to pro oba dva. Jací průvodci se studentovi nejčastěji nabízí a kým stručně jsou?

  • Kouč  je profesionálem na podporu změn a dosahování cílů formou rozhovoru, který je založen na vhodně zvolených koučovacích technikách. Koučink je tak i ve vzdělávacím procesu moderní metoda napomáhající efektivnímu naplňování cílů klienta – studenta.
  • Mentor je zkušenější či starší osoba, která má větší zkušenosti i znalosti v  oboru či oblasti, která jeho „svěřence“ – mentee zajímá. Mentoring pomáhá prohlubovat především profesní dovednosti.
  • Tutor  je osoba, která se stará o určitou skupinu žáků nebo studentů, konzultuje a procvičuje s nimi probíranou látku apod. Funkci tutora na vysokých školách zastávají obvykle starší studenti nebo mladší učitelé.

 

V jakých studijních fázích je vhodné průvodce využít?

„Energie je to, co vše uvádí do pohybu.“
Aristoteles

Přípravná fáze

  • Uvědomění si co, jak a proč studovat na vysoké škole
  • Vytříbení si životních priorit a hodnot
  • Ujasnění si profesního směru a oboru studia
  • Posílení sebedůvěry

Fáze přechodu ze střední školy na vysokou školu

Počátek studia znamená poměrně velké zatížení. Studenti se ocitnou v novém neznámém prostředí a během krátké doby se musí vyrovnat se značným množstvím nových informací.

  • Práce s informacemi
  • Orientace v novém prostředí
  • Volba priorit a orientace v čase, plánování odpočinku
  • Zreálnění svých očekávání a ošetření tendence „nabrat si hodně věcí najednou“
  • Zklamání ze studia, zvažování smyslu studia
  • Práce na výdělek versus práce „která mi dává smysl“
  • Posilování sebedůvěry

Fáze průběžné studijní podpory

  • Efektivita využití času
  • Koordinace práce, studia a volného času
  • Zvládání zátěžových situací
  • Volba studijní priority
  • Nastavení vhodného studijního harmonogramu
  • Rovnováha mezi studijním a osobním životem
  • Spolupráce ve skupině
  • Posilování sebedůvěry

Fáze koučování při psaní závěrečných prací

Koučování studentů při psaní bakalářských, diplomových, či disertačních prací je kapitola sama o sobě. Pro studenta je to mnohdy první samostatný projekt, kde cíl i cestu si určuje on sám. Právě pro ohromnou svobodu, která se zde nabízí, je často důležité pro studenta nalézt pravý smysl, hodnotu a motivaci pro to, aby dokázal své myšlenky uvést k činu. Student spolupracující s „průvodcem“ může projít všemi stupni studentských závěrečných kvalifikačních prací s větší lehkostí a klidem. Kvalitně napsaná závěrečná práce obsahující celou šíři jednotlivých procesů – přípravy, zpracování, sepsání a zhodnocení (obhajoby), je pro každého studenta odměnou a zlatou tečkou za celým studiem.

 

Inspirace na závěr, aneb kde se můžou studenti potkat s průvodci  

 

„Kdo hledá, najde.“

Je řada koučů, kteří nabízejí podporu studentům za zvýhodněných podmínek, ale také projektů, kde se můžou setkat studenti s průvodci. Jistě není problém pomocí moderních sociálních sítí nalézt jejich služby. Některé vysoké školy jdou také tomuto trendu naproti a v rámci jednotlivých fakult tak nabízejí individuální konzultace koučů. Podporují projekty zavádějící koučink, či mentorink , například: Univerzita Karlova v Praze, ČVUT Praha, Vysoké učení technické v Brně, FZV a LF UP Olomouc, Zdravotně sociální fakultě Ostrava ad.

Jste také „Průvodci“? Nabízíte své služby, či projekty studentům vysokých škol?

Dosud ne? Hledáte inspiraci k takovému kroku? Pak neváhejte kontaktovat školy či přímo studenty. Pohovořte s nimi o jejich výzvách, jež aktuálně překonávají, stejně o cestách k jejich řešení. Případně hledejte více informací u těch, jež se problematikou vzdělávání profesně zabývají. Jejich posláním je často propojování akademické půdy s praxí.

 

Chcete se hlouběji zaměřit na tuto oblast a aktivně se na problematice podílet?
http://www.ingenioetarti.cz/

Do jakých projektů se můžete přihlásit jako dobrovolný kouč či mentor?
www.kc-duo.cz/koucink-pro-studenty-vs

Chcete se stát mentorem a zapojit se do mentoringového programu? http://www.chcipomoci.info/stranka/30/mentoring/

 

Autorka článku:

Fotka_garant_Šárka FrancírkováŠárka Francírková
Průvodce na cestě k lepšímu porozumění sobě i druhým

www.vnitrnistabilita.cz
linkedinProfil na Kočinkportálu

Mohlo by se vám líbit...