Nedávno jsem vedla rozhovor se svým čerstvě dospělým synem, který přijal oznámení o úspěšném přijetí na vícero vysokých škol slovy:
„Hm, vyzkoušel jsem si to, ale zvažuji, že nikam nenastoupím. Popřípadě si to rok vyzkouším a odejdu. Nevidím v tom žádný smysl. Proč bych měl vlastně chodit na vysokou školu? K čemu? Má jí dnes každý, je to taková honba za titulem. Nepřipadá mi, že by tu byla samá inteligence. Myslím, že je to pokrytectví a ztráta času. Dokážu světu, že můžu být úspěšný i bez vysoké školy. Jako Steve Jobs.“
Během krátké chvíle našeho rozhovoru mi v hlavě proběhlo velké množství informací a argumentů proč dále studovat, ale i řada pochybností, které tyto mé argumenty oslabovaly. Hlavou se mi honily otázky:
- Jak to tedy opravdu je?
- Máme nedostatek nebo nadbytek vysokoškoláků?
- Odpovídá jejich oborová struktura požadavkům pracovního trhu a dokážou na něm obstát?
- Jaké kompetence absolventi vysokých škol mají (k čemu jim jsou) a jaké jim naopak chybí?
- Jak oceňuje naše společnost vzdělané lidi?
- Je provázaná akademická půda s praxí?
- Existují projekty, které studentovi pomohou na jeho cestě?
Nakonec jsem dokázala nabídnout synovi jen plnou pozornost a pár holých vět, které ze mě „vypadly“: „Zjisti si o tom více informací. Hledej. Jsem si jistá, že najdeš odpovědi na otázky, které hledáš.“ Mladí mají právo pochybovat, často nám nastavují zrcadlo a ukazují nám mnoho ze světa, který jsme vytvořili. Snad i proto vznikl tento článek. Možná, že může pomoci propojit ty, kteří hledají inspiraci a podporu na jejich cestě za vzděláním s těmi, jež svou podporu nabízejí.
Jaká je vlastně nejčastější motivace studentů pro vstup na vysokou školu?
„Člověk nepřestane pátrat, pokud je poháněn nějakým vášnivým zájmem. “
Teilhard De Chardin
Studovat dál ano či ne? Rozhodnutí o podání přihlášky na vysokou školu je pro studenty významným životním momentem. Studentům přinese vysokoškolský titul v budoucnu s největší pravděpodobností výhody, jako např. vyšší plat či společenské postavení, na druhou stranu studenti za tyto výhody musí podstoupit nemalé investice v podobě náročného a několik let trvajícího studia, mnohdy znamenají také přetrvávající finanční závislost na rodičích. Ze získaných výsledků průzkumů vyplývá, že
největší motivací je pro studenty v obecném smyslu rozvoj osobnosti, tzn. vzdělanosti, znalostí a schopností, zejména v oblasti jejich zájmu.
Následují pragmatické důvody vztahující se k budoucímu postavení na pracovním trhu – získání vysokoškolského titulu, kariérní možnosti a budoucí výdělek. Naopak mezi nejméně důležitými se objevují důvody, které evokují „volbu z nouze“ či výsledek tlaku okolí. Zdroj: Zpráva z průzkumu Masarykovy University 2007).
Koho vlastně studenti na své cestě za vzděláním nejvíce potřebují? Jenom učitele nebo také „průvodce“?
„Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“ J.A.Komenský
Stále častěji se ukazuje, že průběžná spolupráce studenta s neučitelským profesionálem – průvodcem vede nejen k úspěšnému dokončení studií, ale pomáhá nalézt jeho skutečný potenciál. Také větší sebedůvěru a spokojenost v osobním životě. Studentova cesta za vzděláním společně s průvodcem se může stát dobrodružnou výpravou za sebepoznáním. A to pro oba dva. Jací průvodci se studentovi nejčastěji nabízí a kým stručně jsou?
- Kouč je profesionálem na podporu změn a dosahování cílů formou rozhovoru, který je založen na vhodně zvolených koučovacích technikách. Koučink je tak i ve vzdělávacím procesu moderní metoda napomáhající efektivnímu naplňování cílů klienta – studenta.
- Mentor je zkušenější či starší osoba, která má větší zkušenosti i znalosti v oboru či oblasti, která jeho „svěřence“ – mentee zajímá. Mentoring pomáhá prohlubovat především profesní dovednosti.
- Tutor je osoba, která se stará o určitou skupinu žáků nebo studentů, konzultuje a procvičuje s nimi probíranou látku apod. Funkci tutora na vysokých školách zastávají obvykle starší studenti nebo mladší učitelé.
V jakých studijních fázích je vhodné průvodce využít?
„Energie je to, co vše uvádí do pohybu.“
Aristoteles
Přípravná fáze
- Uvědomění si co, jak a proč studovat na vysoké škole
- Vytříbení si životních priorit a hodnot
- Ujasnění si profesního směru a oboru studia
- Posílení sebedůvěry
Fáze přechodu ze střední školy na vysokou školu
Počátek studia znamená poměrně velké zatížení. Studenti se ocitnou v novém neznámém prostředí a během krátké doby se musí vyrovnat se značným množstvím nových informací.
- Práce s informacemi
- Orientace v novém prostředí
- Volba priorit a orientace v čase, plánování odpočinku
- Zreálnění svých očekávání a ošetření tendence „nabrat si hodně věcí najednou“
- Zklamání ze studia, zvažování smyslu studia
- Práce na výdělek versus práce „která mi dává smysl“
- Posilování sebedůvěry
Fáze průběžné studijní podpory
- Efektivita využití času
- Koordinace práce, studia a volného času
- Zvládání zátěžových situací
- Volba studijní priority
- Nastavení vhodného studijního harmonogramu
- Rovnováha mezi studijním a osobním životem
- Spolupráce ve skupině
- Posilování sebedůvěry
Fáze koučování při psaní závěrečných prací
Koučování studentů při psaní bakalářských, diplomových, či disertačních prací je kapitola sama o sobě. Pro studenta je to mnohdy první samostatný projekt, kde cíl i cestu si určuje on sám. Právě pro ohromnou svobodu, která se zde nabízí, je často důležité pro studenta nalézt pravý smysl, hodnotu a motivaci pro to, aby dokázal své myšlenky uvést k činu. Student spolupracující s „průvodcem“ může projít všemi stupni studentských závěrečných kvalifikačních prací s větší lehkostí a klidem. Kvalitně napsaná závěrečná práce obsahující celou šíři jednotlivých procesů – přípravy, zpracování, sepsání a zhodnocení (obhajoby), je pro každého studenta odměnou a zlatou tečkou za celým studiem.
Inspirace na závěr, aneb kde se můžou studenti potkat s průvodci
„Kdo hledá, najde.“
Je řada koučů, kteří nabízejí podporu studentům za zvýhodněných podmínek, ale také projektů, kde se můžou setkat studenti s průvodci. Jistě není problém pomocí moderních sociálních sítí nalézt jejich služby. Některé vysoké školy jdou také tomuto trendu naproti a v rámci jednotlivých fakult tak nabízejí individuální konzultace koučů. Podporují projekty zavádějící koučink, či mentorink , například: Univerzita Karlova v Praze, ČVUT Praha, Vysoké učení technické v Brně, FZV a LF UP Olomouc, Zdravotně sociální fakultě Ostrava ad.
Jste také „Průvodci“? Nabízíte své služby, či projekty studentům vysokých škol?
Dosud ne? Hledáte inspiraci k takovému kroku? Pak neváhejte kontaktovat školy či přímo studenty. Pohovořte s nimi o jejich výzvách, jež aktuálně překonávají, stejně o cestách k jejich řešení. Případně hledejte více informací u těch, jež se problematikou vzdělávání profesně zabývají. Jejich posláním je často propojování akademické půdy s praxí.
Chcete se hlouběji zaměřit na tuto oblast a aktivně se na problematice podílet?
http://www.ingenioetarti.cz/
Do jakých projektů se můžete přihlásit jako dobrovolný kouč či mentor?
www.kc-duo.cz/koucink-pro-studenty-vs
Chcete se stát mentorem a zapojit se do mentoringového programu? http://www.chcipomoci.info/stranka/30/mentoring/
Autorka článku:
Šárka Francírková
Průvodce na cestě k lepšímu porozumění sobě i druhým
www.vnitrnistabilita.cz
Profil na Kočinkportálu

Aktuální články od: Šárka Francírková (více)
- MIKULÁŠ, ANDĚL A ČERT jako partneři na cestě k stabilitě dítěte a rodiny - 5. 12. 2016
- RODINA JAKO OSTROV BEZPEČÍ – 2. část - 12. 9. 2016
- RODINA JAKO OSTROV BEZPEČÍ – 1. část - 27. 6. 2016