Získávají firmy a manažeři prostřednictvím koučování nějakou hodnotu?

Již v sedmnáctém století se francouzský státník kardinál Richelieu spoléhal na radu otce François Leclerc du Tremblay, známého jako šedá eminence. Stejně jako kdysi slavný kardinál, i dnešní manažeři mají své šedé eminence. Ale tito poradci nejsou mniši vázáni slibem chudoby. Obvykle jim říkáme executives coaches a mohou vydělávat až 3500$ za hodinu.

Aby Diane Coutu a Carol Kauffman společně se čtenáři Harvard Business Review (HBR) pochopili, co koučové dělají, že si takové peníze zaslouží, provedli v HBR v roce 2009 průzkum mezi předními 140 kouči a následně pozvali pět odborníků, aby jejich zjištění okomentovali. Na tento zajímavý článek v HBR narazila nedávno Alena Kašpárková, a my jej teď v překladu a zkrácené verzi přinášíme i vám.

Získávají tedy firmy a manažeři díky koučování nějakou hodnotu?

Obecně se komentátoři i koučové shodli v tom, že se změnily důvody, kvůli kterým si firmy kouče najímají. Před deseti lety bylo hlavním požadavkem koučinku „opravit“ nežádoucí chování top managementu. Dnes je většina koučování o rozvíjení schopností a potenciálu pracovníků, což s sebou přináší řadu nejasností a otázek v tom, jak vymezit a definovat rozsah zakázek, jak měřit a reportovat pokroky a podle jakých kritérií by měla firma kouče vybírat.

Když chtěli výzkumníci po koučích vysvětlit rychlý růst tohoto odvětví, odpovídali, že se klienti ke koučům vracejí, protože „koučování funguje“. Přesto ale výsledky výzkumu ukázali v oblasti koučování řadů dohadů, střetů zájmů a velice nejasných hranic toho, co by již mělo být přenecháno profesionálům z oblasti duševního zdraví – psychologům, psychoterapeutům či lékařům a hlavně také nekomplexní mechanismy monitorování účinnosti koučování.

Sečteno a podtrženo

Výzkumníci udělali následující závěr: Koučování jako obchodní nástroj nadále získává legitimitu, ale základy tohoto odvětví se stále ještě formují. Na tomto trhu, stejně jako v mnoha jiných, dnes stále platí: Kupující pozor!

Odpovědi na vybrané otázky výzkumu shrnujeme v následujících bodech a grafech.

Tři nejčastější důvody, proč si firmy (v USA v roce 2009) najímali kouče:

  1. Rozvoj potenciálu nebo usnadnění přechodu (48 %);
  2. Působit jako „rezonanční deska“ /„vrba“ (26 %);
  3. Zaměřit se na změnu chování (12 %).

Kolik je koučování stálo?

Ceny za hodinu koučinku se ve výzkumu pohybovaly v rozmezí od 200$ do 3500$. Medián ceny hodiny koučinku byl tedy 500$. Pro srovnání – 500$ za hodinu zaplatíte top psychiatrovi na Manhattanu, a ještě pro větší srovnání – také 500 ale Korun českých zaplatíte také v průměru za hodinové sezení s psychologem či psychoterapeutem v České republice.

Koučovali ve firmách osobní témata?

Odpověď na tuto výzkumnou otázku nás docela zaujala a na následujícím grafu si můžete prohlédnout odpovědi respondentů. Z obrázku je patrné, že ačkoli byli koučové najímáni k řešení osobních problémů pouze ve 3 % případů, v 76 % koučové potvrzují, že s manažery řešili také osobní otázky. Toto zjištění může potvrzovat i fakt, že průměrná spolupráce kouče a klienta trvala 7 – 12 měsíců.

graf1

Graf 1: Koučování osobních témat ve firmách – relativní četnosti.

Podle čeho vybírat kouče?

Respondenti měli velice smíšené a protichůdné názory na to, jaká kvalifikace je u kouče důležitá. Relativní četnosti odpovědí na dvě podotázky shrnuje graf 2.

graf2

Graf 2: Relativní četnosti odpovědí týkající se kvalifikace koučů

Kdo se koučování účastní?

Sérií otázek mapovali výzkumníci také skutečnost, že i když je pro koučovací proces důležitá důvěrnost a zachování mlčenlivosti kouče, často do něj vstupují i další osoby – ať už zadavatelé, nebo ti, kterým jsou výsledky a posuny v koučinku reportovány.

graf3

Graf 3: Kdo nejčastěji iniciuje koučink – relativní četnosti odpovědí.

graf4

Graf 4: Kdo je informován o průběhu a výsledcích koučování – relativní četnosti odpovědí.

Zajímavé by jistě bylo srovnání výzkumných dat Harvard Business Review s českým výzkumným vzorkem. Podobná data k dispozici nemáme, tak snad alespoň každý sám pro sebe – ať už kouč či firma, která kouče využívá – si můžeme v hlavě nebo svých osobních záznamech a statistikách tyto výsledky srovnat. Jak jste na tom Vy? Podobně jako američtí kolegové?

 

 

Zdroj: Coutu, D. a  Kauffman, C. What Can Coaches Do for You? (online). Harvard Business Review.

Autorky článku:


Jana Zouharová

koučka, psycholožka a psychoterapeutka

The following two tabs change content below.

Mohlo by se vám líbit...