Životní kruháč

 

kruh

 „ Tak jsem se tuhle zamýšlela nad tím, že jsem se dostala na životní křižovatku a jakým směrem se dám … a zjistila jsem, že se většinu života pohybuju po kruháči ..“

Tuto úvahu vypustila z úst jedna úžasná lektorka ještě úžasnějšího enneagramového semináře. Úvahu nedokončila, ale mně se zavrtala do hlavy a je tam od té doby neustále. Týká se to totiž spousty lidí, spousty mých klientů … a, koneckonců, někdy i mě samé.

Co když minu odbočku?

Část lidí to má jasné. Přijdou na křižovatku a rozhodnou se – doprava, doleva nebo rovně … ale pak jsou tací, kteří se takto rozhodnout neumí … minou odbočku z kruhu ven a pokračují po stále stejné cestě dál .. někdy tomu také říkáme „cyklení se“ … Ty už se zase cyklíš? … slova kamarádky zapadla do mých myšlenek o životním kruháči a pasovala naprosto přesně na příběh mé klientky Martiny, který vám, s jejím laskavým dovolením a po změně jmen, předávám …

Martina se stále dokola vrací ke svému manželovi. On ji stále dokola ubližuje, ona se stále dokola vrací a nedokáže z tohoto svého kruháče vyjet a nabrat nový směr … Přestože už si to několikrát zažila a ví, že přestože nejde o fyzické rány, bude to zase strašně bolet, míjí odbočku a pokračuje na kruhovém objezdu stále dál … Přemýšlím nad ní a říkám si, kolik cest ven už bez povšimnutí minula … a říkám si, kolik ran bude ještě ochotná přijmnout, než svůj životní kruháč konečně opustí…

Důležité je najít sebe samu

Její manžel vykazuje rysy psychopatického a narcistického chování, nepřipouští si nikdy svoji vinu. Ona přesně naopak, vinu hledá stále jen u sebe a pokud ji náhodou nenajde sama, manžel ji vždycky vysvětlí, že to tak je. Martina začala mít pocit, že žije ve schizofrenním světě, že se dostává do situace, kdy neví, čemu věřit. Ráda by věřila manželovi, ale rozum ji říká, že má věřit sobě. I její instinkt se hlásí o slovo a napovídá jí, že by měla odejít … a zachránit sebe sama. Srdce se ještě nechává obalamutit, ale instinkt „přežít“ už zesílil natolik, že ji dovedl do mé koučovny. Chvilku hledala slova, mluvila více o manželovi, než o sobě, omlouvala jeho chování a kritizovala svoje … Za pár minut ale získala pocit bezpečí a důvěry, pochopila, že ji samotnou ani její chování opravdu nehodnotím … sebrala všechnu svou odvahu, překonala stud a řekla:

„… slyším, co říkám a zároveň vím, že to tak necítím … já jsem ztratila sebe sama … kde je Martina? … chtěla bych ji znova najít …  pomůžete mi?“

Ujistila jsem ji, že ji maximálně podpořím v tom, aby se ONA SAMA dokázala zase najít… Už se vám také stalo, že jste se trochu nebo víc ztratili? A dokázali jste se zase najít? Pokud jste se našli, je to super. Pokud ne, ale chtěli byste, zkuste začít přemýšlet o vašich hodnotách:

  • O vaší vlastní hodnotě, tj. o hodnotě sebe sama
  • O hodnotě vztahu, ve kterém žijete
  • O roli, kterou v současném vztahu máte a jak se v ní cítíte
  • Jak se teď cítíte ve vašem vztahu?
  • O roli, kterou byste ve vztahu chtěli mít, jak byste se v ní chtěli cítit
  • Jak byste se chtěli cítit ve vašem vztahu?

Martininy odpovědi byly velmi stručné:

  • Nevím, asi žádná, vždyť už nemám ani žádné přátele, ani s rodinou už se moc nestýkám, nikdo o mě nestojí, pro nikoho už nemám žádnou cenu
  • Děti mají rodinu
  • Hospodyně, služka …. cítím se bídně … pracuji za bydlení, jídlo, oblečení a občas dovolenou
  • Jako hadr na podlahu, o který si manžel otírá boty, když si je on zašpiní .. nebo jako kolečko v hodinách, které prostě plní svoji funkci, aby se hodiny nezastavily ….
  • Chtěla bych být pro svého partnera rovnocennou partnerkou .. a někdy i princeznou … kterou respektuje, miluje, váží si jí, obdivuje a někdy trošku rozmazluje …
  • Jako rovnocenní partneři, kteří k sobě navzájem cítí respekt, úctu, lásku a obdiv, kteří se spolu smějí i pláčou a jsou jeden pro druhého železnou oporou v každé situaci

Pojmenování reality chce velkou odvahu

Když to člověk vidí černé na bílém, když to nahlas pojmenuje, sám přesně ví, co je pro něj špatně, co mu ubližuje, ale taky co by chtěl … Pojmenování reality chce velkou odvahu. A přijetí toho pojmenování za fakt, ještě větší. Často to totiž strašně bolí …

Spoustu slov známe, ale známe také jejich obsah? Pro každého z nás může mít identické slovo jiný obsah. Proto je potřeba definovat i ten. Proto tak často slyšíte od kouče otázku:

„Co KONKRÉTNĚ to pro vás znamená?“

Co to znamená mít pro druhého HODNOTU? Co to znamená mít HODNOTU sám pro sebe? A nepleťme si hodnotu s CENOU. Vysokou cenu často platíme právě za to, co má pro nás velkou hodnotu. Jak můžeme mít pro druhého velkou hodnotu, když sami sebe považujeme za bezcenné???

Představa o dokonalém partnerovi může být iluzí

Martina je na začátku své cesty. Žila velmi dlouho v prostředí, které postupně snižovalo její rozlišovací schopnosti, vědomí její vlastní hodnoty a jistotu správnosti jejích pocitů a vnímání. Ale důležité je, že už … Uvědomila si, že ztrácí sama sebe dřív, než se ztratila úplně. Klientky s podobným příběhem se opakují. V naprosté většině případů jde o ženy. Není to tím, že by se mužů podobné situace netýkaly. Přiznat si, že se mi něco takového děje je ale neskutečně obtížné. Lidé, kterým se to stalo a uvědomili si to, se za to stydí. Bojí se, že jejich okolí by jim nevěřilo. Vždyť jejich protějšek vypadá navenek jako dokonalý partner. Tito lidé se pak uzavírají do samoty, izolují se od těch, kteří by jim mohli pomoci, ať už pomocí reálnou nebo třeba jen svým úhlem pohledu na hodnocení konkrétních situací. ..  Sám si to všechno přiznat, vyjít na světlo z této osamocené ulity a ještě vyhledat někoho, komu budu důvěřovat, před kým budu moci své pocity odhalit do naha, kdo mi pomůže všechny ty jednotlivé slupky cibule postupně sloupat a dostat se k podstatě problému … to je nesmírně obtížné a chce to velkou odvahu … a následně pak obrovsky silnou pevnou vůli, když už se člověk rozhodne, že to chce změnit. Právě v této chvíli je dobrý kouč pro své klienty profesionální, naprosto nehodnotící, bezpečnou a zároveň diskrétní podporou, která může být velmi důležitým milníkem na cestě k nalezení sebe sama.

Moc držím palce Martině i všem ostatním, kteří se rozhodli svůj kruháč opustit a vydat se jednou z odboček konečně dál … a i když nás čeká ještě obrovský kus práce, než společně jednou cestou z jejího kruhového objezdu nakonec vyjedeme, těším se na ni … protože to je cesta ke svobodě …

 

The following two tabs change content below.
Pavlína Sadilová

Aktuální články od: Pavlína Sadilová (více)

Mohlo by se vám líbit...